I proto by bylo žádoucí, aby diskuse vedené na půdě EU o označování, a především komerční produkci zemědělské surovin vyšlechtěných editací genu (CRISPR) dospěly co nejrychleji k nějakému v praxi použitelnému závěru. Jednou, byť ne jedinou výhodou takto vyšlechtěných komodit je totiž výrazně vyšší odolnost vůči klimatickým vlivům, zejména suchu. Klimatických rizik se týká také nově vyvinutý systém Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), takzvaný dvouúrovňový modulární systém monitoringu agrometeorologických parametrů. Podle MENDELU je specifický v tom, že pracuje se dvěma vzájemně propojenými vrstvami, a to senzorů v terénu a cloudové aplikace. Senzory jsou (mimo jiné) schopny získávat pro konkrétní lokalitu informace o atmosférických srážkách, vlhkosti vzduchu, vlhkosti půdy nebo ovlhčení listů. Dvouúrovňový systém je podle vědců vhodný například pro precizní zemědělství. „Poskytuje praktické, okamžité a částečně i predikční informace o tom, kdy je například vhodné zahájit závlahový režim, jak velkou závlahovou dávku použít, kdy je či není vhodné hnojit s ohledem na průběh počasí a jeho předpověď. Ze získaných dat lze také předpovědět, kdy hrozí dopady přízemních mrazíků nebo kdy očekávat výskyt chorob a škůdců,“ uvádí MENDELU.

Na půdě EU ale aktuálně probíhá především diskuse o změnách Společné zemědělské politiky od roku 2028. Zdá se přitom, že sílí hlasy požadující navýšení původního návrhu rozpočtu na zemědělství a také požadující zachování stávajícího dvoupilířového systému. Europoslanci už také tento týden odhlasovali zvýšení budoucího sedmiletého rozpočtu EU o 10 procent, mimo jiné i kvůli zemědělství. Pokud se pak týká dvoupilířového systému, pak ten zřejmě zachován nebude, ve hře ale může být vyšší zohlednění národních specifik. To prosazuje mimo jiné ústy ministra zemědělství i ČR, přičemž v praxi by mohlo být důsledkem částečné přehodnocení postupného krácení dotací (degresivity), ale i odpočet mzdových nákladů při zastropování. To by ovšem znamenalo, že krácení dotací by se téměř nedotklo největších zemědělských podniků. Předmětem diskusí v EU je také stále definice aktivního zemědělce – tady je ale otázkou, zdali by nebyla při akceptování národních specifik tak široká, že by fakticky zakládala nerovnoměrné podmínky v podnikání, a i v příjmu dotací. Vzhledem k tomu, že zemědělci v celé EU musí řešit diverzifikaci svých činností a rozklad podnikatelských rizik prostřednictvím nezemědělských aktivit, měla by se diskutovat i úvaha, zdali je definice aktivního zemědělce vůbec potřebná.

Tématem diskusí v EU, ale i v ČR, je také budoucnost a parametry lesnické politiky. V ČR je aktuálně ve hře zrušení kompetence Ministerstva životního prostředí vykonávat vrchní státní dozor v lesích a zrušení povinnosti vydat vyhlášku, která by zastavila degradaci lesních půd a zlepšila biodiverzitu v lesích. Obě změny již schválil, jak připomíná Hnutí DUHA, zemědělský výbor parlamentu formou pozměňovacího návrhu k zákonu o rostlinolékařské péči. Kromě toho probíhá v ČR diskuse o podobě Národního plánu obnovy přírody a problematikou se zabývala i celostátní konference Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů v ČR (SVOL). Nestátní vlastníci lesů přitom poukazují zejména na důsledky původně navrhovaných regulačních opatření, které by mohly podle SVOL způsobit ekonomické ztráty dotčených vlastníků lesů až ve výši 14 miliard korun ročně. Postoj SVOL spolu s uvedeným pozměňovacím návrhem lze přitom vykládat jako snahu o omezování environmentálních opatření týkajících se našich lesů, což v praxi odpovídá obecnému přístupu současné vládní koalice preferovat zemědělskou a lesnickou produkci na úkor ochrany přírody. Problém je ovšem hlavně razance probíhajících a připravovaných změn – zatímco do současné doby bylo možné považovat některá z opatření na ochranu přírody za příliš ambiciózní, nyní se naopak zdá, že bude ochrana přírody upozaděna až příliš.

Změny přístupů se ale zdaleka netýkají jen zemědělství a lesnictví, ale i oblasti stravování. Jak totiž tento týden informovalo ministerstvo školství, navrhované úpravy stravovací vyhlášky, jejímž cílem má být zdravější stravování školáků, budou povinné až od září 2027, což v praxi znamená odklad o další rok. To samozřejmě poskytuje prostor pro případné změny, byť aktuálně zatím žádné přijaté nebyly.

Petr Havel