Návrh nové Společné zemědělské politiky EU (SZP) počítá s tím, že část dotací pro hospodařící zemědělce určených i na rozvoj venkova přejde pod resorty, zajišťující svojí činností místní a regionální rozvoj. ASZ ČR jako jediná tuzemská zemědělská nevládní organizace s tímto řešením souhlasí a plně jej podporuje. Ministerstvo po místní rozvoj, jakožto národní orgán pro koordinaci, by mělo být pro všechny žadatele o podporu v rámci SZP klíčovou institucí. Je tedy zásadní, aby všechny platební agentury uplatňovaly vůči žadatelům stejné požadavky. Předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek spolu s místopředsedou Janem Šteflem proto jednali o současném stavu sledování propojenosti podniků se zástupci vedení MMR. Jednání proběhlo počátkem května 2026 a za MMR se ho zúčastnila mimo jiné náměstkyně člena vlády Olga Nebeská, vrchní ředitel Sekce fondů EU a mezinárodníchvztahů Stanislav Schneidr a zástupce tohoto resortu v Pracovní skupině Monitorovacího výboru Strategického plánu Společné zemědělské politiky.
Sledování propojenosti zemědělských podnikatelů musí být podle ASZ ČR transparentní, spravedlivé a musí odpovídat míře rizika zneužití veřejných prostředků. Zástupci ASZ ČR upozornili během jednání na MMR na praxi SZIFu, který v rámci žádosti o přímé zemědělské platby po rodinných farmách požaduje doklady o personální propojenosti samostatně podnikajících fyzických osob, a přitom naopak vůbec důsledně nesleduje propojenost u těch největších zemědělských podniků s odůvodněním, že údajně nemá přístup k všem datům. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) jako platební agentura pro investiční zemědělské dotace propojenost velkých zemědělských podniků sleduje a přístup k potřebným údajům naopak zřejmě má. V případě velkých propojených zemědělských podniků, kterým směřují stamiliony korun, tak stát de facto neví, kdo je konečným příjemcem této naprosto klíčové části dotací. Podniky s největší rozlohou zemědělské půdy čerpají největší část přímých plateb a dalších dotací a přitom jsou často součástí koncernů či holdingů, podnikajících i v jiných oborech než v zemědělství, nesídlí ani ve venkovském prostoru a někdy vlastník nebo mateřská firma nesídlí ani v ČR. Sledování propojenosti členů malých rodinných farem, které patří z rozhodující části pouze do kategorie mikropodniků, vysvětluje SZIF stanoviskem Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), jehož zástupci doporučili také jako konečného arbitra právě MMR.
Stanovisko k praxi SZIFu ohledně sledování propojenosti zcela samostatně a na vlastní účet podnikajících fyzických osob podnikajících v zemědělství vydala nedávno také Evropská komise (EK), která písemně potvrdila, že jde v ČR o příliš přísný postup neodpovídající riziku zneužití veřejných prostředků. „Oslovili jsme zástupce MMR s otázkou, zda je současný různorodý přístup platebních agentur ke sledování propojenosti podnikatelských subjektů z pohledu Národního orgánu pro koordinaci v pořádku. Domníváme se, že mikropodniků by se sledování propojenosti nemělo vůbec týkat, protože jim přináší pouze další zbytečné administrativní povinnosti a v podstatě věcně nic nepřináší. Naopak v případě velkých podniků dlouhodobě vydává stát nehospodárně množství veřejných prostředků subjektům, u kterých ani nezná koncové majitele. To je naprosto nepřijatelná a alarmující situace. Hospodárnému nakládání s veřejnými prostředky odpovídá pouze sledování majetkové propojenosti podniků – korporátů, nikoli sledování personální propojenosti na běžných rodinných farmách. Pokud by se v ČR vyplácely dotace v souladu s principy společné evropské zemědělské politiky, mohli bychom si ušetřit například nekonečné dohady o oprávněnosti dotací pro Agrofert. Podpora z evropských fondů má být určena přímo zemědělcům, nikoli koncernům působícím v mnoha oborech. Státní instituce musí v každém případě uplatňovat ke sledování propojenosti podniků a podnikatelů jednotný přístup. Věřím, že MMR postupy ověří na evropské i národní úrovni,“ říká předseda ASZ ČR Jaroslav Šebek.
Ing. Vladimír Mikeš, mediální oddělení ASZ ČR
