Zemřel Václav Dašek

Sdílejte článek
Zemřel Václav Dašek
Kdybych měl tolik životů, kolik má vinná réva zrn,
a každý oblý byl a sladkostí byl pln,
všechny bych rád je dal — všechny bych je dal,
aby z nich vinař dobré víno lisoval
pro radost srdcí vašich.
 
Kdybych měl tolik životů, co květů šalvěj má,
a každý hořký byl a v každém byla tma,
všechny bych rád je dal — všechny bych je dal,
aby z nich stal se lék, který by pomáhal,
když někdy srdce bolí.
 


Sedlák Václav Dašek ze Slavětína nad Metují neměl tolik životů, kolik má vinná réva zrn, ani kolik má šalvěj květů, a přesto stačil v čase, který tvoří lidský život, vykonat opravdu velmi mnoho pro svou rodinu, přátele, sousedy, pro rodnou obec, ale i selský stav. Zemřel 7. dubna 2026 po krátké těžké nemoci ve věku 76 let.

Odešel člověk, který po celý život vyznával morální hodnoty, které v této zemi platily po staletí. Velký patriot, vlastenec, ochotný nezištně pomoci každému, kdykoli to bylo zapotřebí.  Člověk s bohatými životními zkušenostmi, milující manžel, otec, dědeček, dobrý přítel a kamarád. Své schopnosti a svůj um příkladně přetvářel v obětavou práci v zemědělství, v oboru, který vystudoval.

Jeho rodina byla v období kolektivizace velmi poznamenána honbou za nepřáteli tehdejšího režimu – kulaky, a proto část svého velmi raného dětství vyrůstal sám se svou starší sestrou, oba rodiče skončili v žaláři. S touto kapitolou rodinného života se později neváhal podělit – přispěl například do jedné z nejrozsáhlejších sbírek vzpomínek pamětníků v Evropě - Paměť národa.  

Velkou výzvou byl pro Václava Daška začátek devadesátých let, kdy bylo možno po dlouhých desetiletích nesvobody začít hospodařit na svém. Nezaváhal ani na okamžik. Začátky byly těžké, ale zkušenosti a znalosti získané bohatou praxí mu velmi pomohly. Pro mnohé kolegy – sedláky se stal velkým vzorem, odborníkem, k němuž chodili pro radu i zkušenosti, jak se popasovat s problémy, které v jsou v zemědělství časté.

Spolu se svou rodinou vybudoval stabilní hospodářství zaměřené na rostlinnou výrobu, farmový chov jelenovitých a provoz penzionu, které bylo v roce 2009 oceněno titulem Farma roku. V jeho šlépějích již pokračuje další generace – syn Pavel, dcera Věra a její manžel Jiří a vnuk Čeněk.

Václav Dašek stál u zrodu ASZ Náchodska, dlouhou řadu let byl členem jejího výboru a členem Rady ASZ ČR. Chyběl jen na málokteré akci této stavovské organizace, byla vždy radost se s ním potkat a pohovořit. 

Odešel jeden z nás, který šel svou vlastní cestou života. Možná by se, kdyby ještě mohl, chtěl s námi rozloučit slovy: „Dostal jsem povolení odejít... dejte mi sbohem, přátelé.  Klaním se a ubírám se cestou svou. Zde vracím klíč od dveří svých a vzdávám se veškerých nároků na byt svůj vezdejší. Popřejte pokoje, přátelé.  A jestli jsem někomu ublížil, prosím, odpusťte. Já také jen člověk byl a jedním z vás.“

Členové ASZ Náchodska

O osudu rodiny Daškových

Václav Dašek zavzpomínal na perzekuci své rodiny v období kolektivizace pro sbírku vzpomínek Paměť národa:

https://www.pametnaroda.cz/cs/dasek-vaclav-1949

Příběhu rodiny Daškových se věnoval rovněž jeden z dílů pořadu Selská krev, který odvysílala Česká televize:

https://www.ceskatelevize.cz/porady/14618139115-selska-krev/422235100091003/

Přečteno: 230x