„Věřím, že se i v rámci Společné zemědělské politiky spousta kroků dělá v dobré víře. Nikdy ale není možné nastavit podmínky tak, aby byly spravedlivé napříč celým sektorem. Musí se to ale vymýšlet tak, aby to bylo únosné, aby v zemědělském systému mohly existovat všechny různé podniky zároveň,“ vysvětluje Alžběta Procházková.

Podle jejích slov mají tyto menší, rodinné farmy význam také v tom, že pečují o krajinu v širším kontextu. Farmáři si dnes ale stěžují na složitost podpory a souvisejících opatření. Podle Alžběty Procházkové si zemědělci kvůli komplikacím se systémem raději vše vyřeší sami, než aby žádali o pomoc. „Dalším velmi důležitým problémem je, že vydávání dotací v Česku kontroluje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF), který také dohlíží na to, zda byly podmínky dodrženy. Velice často se stává, že jsou podmínky tak přísně nastavené, že navzdory tomu, že zemědělec nebyl schopen okolnosti ovlivnit, mu SZIF dotaci rozporuje,“ popisuje Alžběta Procházková.

Podcast si poslechněte zde.

Autor: Ján Chovanec
Zdroj: Hospodářské noviny