Po přivítání pana ministra, jeho doprovodu a dalších hostů a po představení rodinných příslušníků a zaměstnanců jsem v krátkosti zmínil životní pouť po vlastech českých po absolvování VŠZ v Brně do doby, kdy jsme zakotvili na kroměřížsku (před 43 lety) a následně o 10 let později v Kroměříži. Do rodné vesnice u Hranic na Moravě jsem nastoupit nemohl, neboť o pracovišti bylo rozhodnuto přidělením umístěnky. Totéž o dva roky později potkalo také moji manželku- rodačku od Světlé nad Sázavou.

Po revoluci - hned v únoru r. 1990 - jsem byl v prvních tajných volbách zvolen na dobu tří let předsedou JZD Kroměříž, kde jsem předtím pracoval jako zootechnik - výživář. V průběhu této doby, kdy probíhala transformace JZD, jsem na požádání Olomouckého arcibiskupství vyhledal pozemky v katastrálním území Kroměříž a Chropyně, které byly arcibiskupství komunisty zkonfiskovány. Jednalo se o 200 ha, na které se mnou, po značných peripetiích, uzavřel Pozemkový fond nájemní smlouvu. Na tyto pozemky se nevztahovaly restituční ani transformační podíly (živý a mrtvý inventář), jejichž hodnota byla při transformaci v JZD Kroměříž vypočítána na 45.000 Kč na 1 hektar zem. půdy - mimo rezervu. A tak od počátku soukromého hospodaření (od 1. 9. 1993) jsem byl zatížen poměrně vysokým úvěrem, potřebným na úhradu nákladů na provoz a na nákup strojů.

Tím mi bylo vlastně předurčeno provozovat pouze výrobu rostlinnou. Šance na rozjezd výroby živočišné byla nulová. Zázemím byla pouze pronajatá část ocelokůlny, dílna a garáž. Teprve v roce 2007 jsem koupil zpevněnou ohrazenou panelovou plochu včetně pozemku pod ní a vyřídil jsem stavební povolení. V r. 2008 byly vybudovány inženýrské sítě, postavena provozní budova statku a byl uzavřen celý areál v rozloze 2.400 m2. V r. 2010 byla postavena víceúčelová hala o rozměrech 15 x 55 m a zbývá dokončit zpevnění dvora.

Jsem rád, že jsem nebyl nucen stavět na orné půdě, protože stejně jako moji kolegové jakýkoliv zábor orné půdy považuji za zlo. S oblibou říkávám: „ORNICE SE ZROZUJE TISÍCE LET, SAMA VŠAK RODÍ KAŽDÝ ROK“. A podle toho bychom se k ní měli chovat.

Nyní hospodařím na 400 ha a mám tři zaměstnance. Odborné zázemí mi vytváří manželka a syn a to morální celá rodina. Bez podpory celé rodiny a pevného rodinného zázemí by se soukromě hospodařit nedalo. V tom mi dají za pravdu jistě všichni kolegové, kteří se s nesmírnou odvahou - každý za jiných podmínek, ale všichni za podmínek nelehkých - pro soukromé hospodaření rozhodli a obnovili tak tradici rodinných statků.

Soukromně hospodařit a překonat všechny těžkosti nemůže nikdo, kdo by chtěl rychle zbohatnout, ale naopak může jen ten, kdo má v sobě dostatek pokory a kdo tuto činnost či poslání doslova a do písmene miluje.

Ing. Jan Váňa, CSc., soukromý zemědělec Kroměříž