Projekt WAMPES vychází z konceptu ekosystémových služeb, který hodnotí přírodu podle toho, jaký konkrétní užitek přináší společnosti. Zaměřuje se například na schopnost krajiny zadržovat a čistit vodu, ochlazovat prostředí či podporovat biodiverzitu, přičemž tyto funkce systematicky hodnotí a porovnává. „Tento přístup pak umožňuje efektivněji identifikovat a posuzovat přírodě blízká opatření (nature‑based solutions), která využívají přirozené procesy v krajině k řešení různých problémů. Místo technických zásahů (např. stavění betonových hrází) se pracuje s přírodou tak, aby sama pomáhala situaci řešit,“ vysvětluje Jiří Schneider, řešitel projektu z Mendelovy univerzity v Brně.
Mezi nejznámější příklady přírodě blízkých opatření, které využívají přirozené procesy k ochraně klimatu, zadržování vody i zlepšení stavu krajiny, patří:
- Výsadba stromů a lesů – ochlazují klima, vážou na sebe oxid uhličitý, který vzniká při spalování paliv
- Zelené střechy ve městech – snižují horko a zadržují dešťovou vodu
- Zakládání mezí a remízků v zemědělské krajině – pomáhá omezit erozi půdy, zadržuje vodu, zvyšuje pestrost krajiny a vytváří útočiště pro živočichy
- Obnova záplavových území (rozlivových ploch) – umožňuje řece přirozeně se rozlévat do okolní krajiny, což snižuje riziko povodní.
„Výstupy našeho projektu jsou praktické nástroje pro rozhodování – metodiky, specializované mapy, softwarové nástroje nebo veřejná databáze – díky nimž mohou stát, kraje i správci povodí jednoduše vyhodnotit přínos jednotlivých opatření a lépe zacílit kroky v boji se suchem,“ dodává Schneider.
Téma včasné realizace adaptačních opatření na zadržení vody v krajině se stává jedním z klíčových faktorů, které ovlivní budoucí vývoj dopadů klimatické změny. Odborníci dlouhodobě upozorňují, že bez systematických kroků hrozí nejen zhoršování stavu krajiny, ale i výrazné ekonomické a společenské důsledky. Na tato rizika upozorňuje i Stanislav Ruman z Ostravské univerzity. „Pokud nebudou adaptační opatření na zadržení vody v krajině realizována včas, dojde k prohlubování dopadů klimatické změny, zejména zvyšování intenzity sucha, přehřívání měst a zvýšené hrozbě přívalových povodní. Snížená schopnost krajiny zadržet a postupně uvolňovat vodu povede k poklesu zásob podzemních vod, degradaci půdy a vyšší zranitelnosti zemědělství i ekosystémů. Odkládání investic zároveň výrazně zvýší budoucí ekonomické náklady na řešení škod, obnovu infrastruktury a zajištění vodních zdrojů,“ uvedl.
Projekty, jako je WAMPES, přispívají k tomu, aby byla rozhodnutí v oblasti vodního hospodářství založena na relevantních datech a vědeckých poznatcích. Propojení dat, vědeckých poznatků a spolupráce mezi institucemi umožňuje navrhovat opatření, která se vzájemně doplňují a přináší maximální efekt. Díky tomu lze lépe chránit přírodní zdroje a zároveň posilovat odolnost krajiny vůči dopadům klimatické změny. „V podmínkách měnícího se klimatu a rostoucího zatížení ekosystémů je nezbytné v České republice účinně koordinovat opatření na podporu vodních zdrojů, a to v rámci širších územních celků. Jen tak mohou jednotlivá opatření působit souladně, přinášet pozitivní dopady na více ekosystémových funkcí a posilovat vzájemné vazby v krajině,“ říká Jiří Jakubínský z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.
Vyvrcholením tříletého projektu WAMPES bude odborná konference zaměřená na hospodaření s vodou a ekosytémové služby, která se uskuteční ve dnech 5.–6. listopadu 2026 v Mělníku. Setkání nabídne prostor pro sdílení nejnovějších poznatků, praktických zkušeností i diskusi nad budoucími přístupy k adaptaci krajiny na klimatickou změnu. Konference je určena odborné veřejnosti z oblasti vodního hospodářství, státní správy, samospráv, výzkumných institucí i praxe a zároveň představí hlavní výsledky projektu, na kterém společně pracuje Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií (MENDELU), Přírodovědecká fakulta (Ostravská univerzita), Ústav výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe a Sterplan, a.s.
Zdroj: tisková zpráva MENDELU
