Ministr zemědělství požádal Evropskou komisi o pomoc pro tuzemské pěstitele, o situaci bude příští týden jednat v Bruselu. „Příští úterý bude probíhat rada ministrů zemědělství v Bruselu a tam určitě i společně s polským ministrem zemědělství tuto otázku budeme odevírat a budeme s komisí řešit ty možnosti pomoci pro postižené oblasti," uvedl Šebestyán.

Letošní škody jsou zřejmě druhé největší po roce 2024, kdy úroda ovoce v důsledku jarních mrazů klesla o dvě třetiny a byla nejnižší za posledních 100 let. Výše škody tehdy dosáhly zhruba 1,45 miliardy korun, uvedl Ludvík a dodal, že ceny ovoce od té doby vzrostly asi o deset procent. Před dvěma lety ministerstvo zemědělství zajistilo jako kompenzaci za škody způsobené mrazem přes 400 milionů korun.

Ovoce poškodily dvě vlny jarních mrazů, zásadní dopad měla noc z 29. na 30. dubna, kdy teploty klesly až k minus osmi stupňům Celsia.

Agronom společnosti SAD Pavel Kašpárek novinářům dnes řekl, že nejvíce mráz v Daminěvsi a okolí, kde hospodaří, poškodil úrodu třešní. „Co se týká sklizně, tam odhadujeme, že sklidíme zhruba 20 procent normální úrody. Ve višních očekáváme, že sklidíme máme nějakých 30, 40 procent normální úrody a v hruškách jsme tak 50 na 50," popsal situaci agronom. Podle něj u hrušní zatím nejsou dopady mrazů úplně jasné. Pro ochranu v sadech používali protimrazové svíce i stroje. „Nicméně, když pak přišla ta noc s netypicky vysokým a silným mrazem a vlastně na samém konci toho kvetení, kdy strom je nejvíce náchylný na ten mráz, tak to bohužel už pak bylo likvidační," řekl Kašpárek.

sbe hj

Zdroj: ČTK