Z dlouhodobého pohledu by mělo jít o druhou nejnižší sklizeň v novodobé historii českého ovocnářství. Nejnižší sklizeň za posledních 100 let ovocnáři kvůli jarním mrazům měli v roce 2024 ve výši 48.058 tun. Tehdy dostali od Evropské unie a státu kompenzace přes 400 milionů korun, ztráty dosáhly asi 1,45 miliardy korun. V podporu, která jim umožní udržet hospodaření a založit novou úrodu, ovocnáři věří i po očekávaném letošním výpadku. Běžná roční sklizeň v ČR je 140.000 tun ovoce.

„Potvrdily se naše předběžné informace, že letošní úroda bude zhruba poloviční, naprostá většina škod jde za zničenou úrodou jablek, které jsou hlavním ovocným druhem,“ řekl ČTK předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Pěstitelé podle něj začnou výpadek tržeb pociťovat již v nejbližších týdnech. „Jsme naplno ve sklizni peckovin, končí sklizeň třešní, naplno sklízíme meruňky, brzy začne sklizeň švestek. Tržby pěstitelům začnou chybět. Největší dopad to bude mít v momentě, až budou chybět tržby za prodaná jablka,“ řekl. Ztráty se mohou podle něj u pěstitelů projevit v odložení či zastavení investic do obnovy sadů.

U hlavního ovocného druhu jabloní se čeká sklizeň 52.788 tun, což je v porovnání s pětiletým průměrem pokles 47 procent. Meziročně má být sklizeň jablek nižší o 55 procent. „Z odrůd mnohdy odolala Gala a její mutace, naopak výrazné poškození zaznamenala skupina odrůd příbuzných s odrůdou Jonagold,“ uvedla Hrabčáková. U hrušek ústav odhadl sklizeň 5056 tun, což je proti pětiletému průměru pokles o 35 procent.

Lépe mrazy přestály švestky, rybízy a višně, u nichž jsou poklesy proti pětiletému průměru mezi šesti až 29 procenty. Úroda meruněk s odhadovanými 1057 tunami by měla proti pětiletému průměru klesnout o 33 procent, sklizeň broskví o 67 procent na pouhých 88 tun, u třešní se čeká pokles o 41 procent na 678 tun.

Sady letos v době vegetace zasáhly dvě vlny mrazů, a to na přelomu první a druhé dubnové dekády a na konci dubna. Kritický byl podle ovocnářů vpád arktického vzduchu na konci dubna, kdy na mnoha místech mráz působil šest až osm hodin a teploty klesaly nejčastěji k minus třem až minus šesti stupňům Celsia.

Česká republika podle dřívějšího vyjádření ministerstva zemědělství žádost o uvolnění peněz z evropské zemědělské rezervy již zaslala.

„V podnicích jsou nyní škodní komise, koncem prázdnin bychom měli mít poškozené plochy zmapované. To bude sloužit jako podklad pro další jednání v Evropě,“ uvedl Ludvík. Dříve než na přelomu října a listopadu však podle něj ovocnáři nebudou vědět, jestli Evropská komise nějaké peníze poskytne, případně v jaké výši. Předloni bylo podle Ludvíka o kompenzacích jasno již v červenci.

Evropská komise totiž nově kompenzace řeší dvakrát ročně, na jaře a na podzim. Peníze za letošní jarní mrazy by tak ovocnáři po další administraci mohli dostat na jaře příštího roku. Ovocnářská unie podle Ludvíka až z jarního termínu výplaty možných kompenzací nadšená není, ocenil ale, že je postup ohledně kompenzací stejný napříč EU, což je podle něj důležité i ve vztahu k obchodním řetězcům a obchodním partnerům ovocnářů.

Škody letos Státnímu zemědělskému intervenčnímu fondu (SZIF) nahlásilo 507 pěstitelů, v roce 2024 požádalo o šetření podle fondu 692 pěstitelů ovoce. V roce 2024 se kompenzace vztahovala jen na podniky s propadem úrody o 50 procent, letos hlásili pěstitelé škody nad 30 procent celkové odhadované produkce.

Na ceny ovoce v obchodech by neměl mít výpadek české produkce přímý dopad, protože Česká republika je v produkci čerstvého ovoce závislá na dovozu. Soběstačnost Česka v ovoci je na úrovni 30 až 40 procent a ceny v obchodech se řídí vývojem trhu a cen v Evropě.

Jarní mrazy ohrožují úrodu ovoce v Česku každoročně. Kromě letoška a roku 2024 škody z mrazů ovocnáři utrpěli i v letech 2019, 2017, 2016 a 2011.

Vývoj sklizně ovoce v produkčních sadech v letech 2011 až 2026 (v tunách):

Zdroj tabulky: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský

Zdroj textu: ČTK