Téměř celé území kraje se nyní potýká s extrémním suchem. Nasycení půdy vláhou je podle odborného portálu InterSucho na mnoha místech pod deseti procenty, nedostatek srážek ovlivňuje sklizeň, údržbu zeleně i vodní živočichy. Rybáři už například likvidovali úhyny ryb.

 

InterSucho zařazuje kraj mezi regiony, kde již na většině území panuje extrémní sucho. „Nejhorší situace (s půdní vlhkostí – pozn. red.) je na jižní a střední Moravě, kde jsou vlhkosti blízko bodu vadnutí,“ stojí v pravidelné zprávě o aktuálním stavu k nedělnímu ránu. V takové situaci už rostliny nezvládají čerpat vláhu.

 

Vegetace v kraji byla na počátku týdne převážně v průměrném stavu, jen Jeseníky se podle satelitních dat jevily v lepší kondici.

 

Vliv sucha na úrodu se bude u zemědělců lišit podle lokality, sucho ale trápí všechny. „Momentálně sklízíme a je poznat, že sucho zaúřadovalo. Za mne to ale není tak špatné, jak jsem očekával. Sečeme pšenici a zatím se nedá říct, že by byl propad ve výnosu. Hospodaříme ovšem na předměstí Olomouce, kde máme kvalitní a úrodné půdy, na písčitějších lokalitách to bude určitě horší,“ hodnotil v pondělí předseda Asociace soukromého zemědělství na Olomoucku Roman Koutek.

 

Na polích ho čekala ještě kukuřice, sója, cukrová řepa či brambory. Na sklizeň se sice dny bez deště hodí, jenže v úhrnu už je jich příliš. Na Olomoucku uvádí Akademie věd v dopadech na zemědělství střední poškození suchem.

 

Nerovnoměrné rozložení srážek, které popisují i klimatologové, je problém.

„Nějaká jednorázová dávka vody tomu až tak moc nepomůže, protože stejně jsou půdy tak vyschlé, že většina vody neproduktivně odteče. Změnu podnebí vnímám jako zásadní věc, která našemu podnikání ubližuje určitě víc než zemědělská nebo evropská politika, je to primární záležitost,“ podotkl Koutek.

 

„Sklizeň je o třetinu pod průměrem. Sucho už trvá strašně dlouho, obilí ideálně nedozrálo, bude i daleko méně slámy na podestýlky. Pokud nepřijde vláha, ani siláží na krmení nebude dostatek,“ navázal investiční a projektový manažer z loštického Paloma Karel Smetana.

 

Ovocnáři i zelináři čelili jarním mrazíkům a později vedrům. Zelináři mají v období bez srážek výhodu alespoň v tom, že pěstují pod závlahou, což je u rozlehlých sadů složité. I oni ale pocítí, když se nepříznivé faktory setkají.

 

„Významně vyšší riziko představuje kombinace dlouhodobého sucha a vysokých teplot, jež zvyšuje stres rostlin, omezuje jejich růst a poskytnutá závlaha není rostlinou efektivně využita,“ uvedla Alice Kouřilová, mluvčí Zelinářská unie Čech a Moravy se sídlem v Olomouci.

 

Sucho komplikuje rovněž sklizeň. U kořenové zeleniny, například mrkve, petržele či celeru, ztěžuje ztvrdlá půda vyorávání a zvyšuje riziko mechanického poškození výpěstků.

 

Extrémní sucho se dále promítá i do péče o městské parky. „V reakci na nedostatek srážek jsme zintenzivnili především zálivku letničkových záhonů a mladých výsadeb stromů a keřů vysázených na podzim. Trvalkové záhony jsou vůči suchu obecně odolnější, proto současné podmínky zvládají lépe,“ uvedla Monika Tomašovičová z Výstaviště Flora Olomouc, jež se stará o zelený prstenec kolem centra krajského města.

 

Snaha chránit půdu před vysycháním má vliv i na způsob sekání travnatých ploch. „Trávníky se sečou na vyšší výšku, aby si lépe udržely vláhu, a posečená tráva se ponechává na místě formou mulče. Tento způsob mulčování pomáhá omezit vysychání půdy a přispívá k lepšímu hospodaření s vláhou,“ doplnila Tomašovičová.

 

Správci olomouckých parků zohledňují též vliv vyšších teplot na jezírka, protože větší výpar vody podporuje růst řas a sinic. Bazénky v rozáriu proto průběžně chlorují, zatímco v jezírku ve Smetanových sadech využívají biologické přípravky, které pomáhají omezovat rozvoj nežádoucích organismů.

 

Zareagovaly také úřady. Například Olomouc, Šternberk a Prostějov zakázaly do konce léta odběr vody z řek a potoků. V případě okolí Olomouce platí nařízení pro Bystřici, Trusovický a Dolanský potok a jejich přítoky. Magistrát uvedl, že vodní ekosystémy jsou v důsledku extrémních veder a nedostatku vody pod stále větším tlakem.

 

Ostatně například v Trusovickém potoce rybáři začátkem měsíce zachraňovali ryby, jimž se podařilo přežít nápor vysokých teplot, nicméně museli též likvidovat uhynulé kusy.

„Velmi špatné hydrologické podmínky – částečné vyschnutí koryta a ztráta nadzemního průtoku Trusovického potoka spolu s tropickými teplotami, způsobily částečný úhyn ryb. Přeživší ryby byly odloveny a byl proveden záchranný transfer do toku Moravy,“ informovali rybáři na sociální síti.

 

Olomoucký úřad připomíná, že aktuální nízká hladina Moravy ve městě je důsledek každoroční plánované akce, nikoli sucha. Úbytek vody způsobilo vypuštění jezové zdrže, průtok zůstává stejný. Stav potrvá do 20. července. Pokud lidé narazí ve vysychajících tůních na ryby či raky, neměli by je sami přenášet.

 

„Vím, že pohled na zkázu způsobenou suchem a hynoucí živočichy vybízí k záchraně, ale pokud přenesete další ryby do tůňky, v níž nějaké jsou a se štěstím přežívají, tak zvýšenou spotřebou kyslíku urychlíte úhyn všeho živého, včetně zachraňovaných, přenesených ryb,“ varoval vedoucí odboru životního prostředí magistrátu Petr Loyka. Raci navíc mohou být nakažení morem nebo může jít o nepůvodní druhy.

 

Sucha, vedra a velmi nízká zásoba vody v půdě vedou k tomu, že stromy a vegetace musí brát vodu jenom z nejhlubších vrstev. V kraji je nasycení půdy nejhorší na Olomoucku, Přerovsku a Prostějovsku.

 

„Stromy jsou kvůli horku a nedostatku vody ve velké nepohodě, zdaleka neprodukují tolik dřeva, kolik by za normálních okolností mohly,“ komentoval nedávno situaci klimatolog Miroslav Trnka z Akademie věd v pořadu Rozstřel na iDNES.cz. „A pokud nepřijdou další srážky, tak začneme vidět, jak vegetace chřadne,“ dodal.