SZIF v tiskové zprávě ze 4. června 2026 oznámil, že DG AGRI „potvrdilo“ správnost domluveného režimu vykazování plateb v rámci Společné zemědělské politiky, a zároveň odmítl tvrzení, že jedná proti rozhodnutí Evropské komise nebo že by Brusel pozastavil dotace pro firmy ze skupiny Agrofert. Fond tím vytváří dojem, že jde jen o nedorozumění médií, nikoli o spor s evropskými orgány o střet zájmů Andreje Babiše.
Předcházející dopis z Bruselu
Přitom jiný dopis Evropské komise z 20. května 2026 jasně uvádí, že Česká republika nemá Komisi vykazovat žádné výdaje týkající se operací po jmenování Andreje Babiše premiérem, tedy po 9. prosinci 2025, pokud se týkají subjektů ze skupiny Agrofert nebo dalších organizací spojených s Andrejem Babišem. To platí bez ohledu na jejich právní formu či zvolený „režim správy“ – tedy i když jsou akcie Agrofertu nově uloženy ve svěřenském fondu.
Účel světí dotace
SZIF se v posledních měsících prezentuje jako instituce, která situaci „právně analyzovala“ a došla k závěru, že Agrofert nemusí vracet nárokové evropské dotace z let 2017–2021. Zároveň tvrdí, že domluvený režim vykazování plateb pro zemědělské dotace je podle DG AGRI v pořádku, a že má dokonce e‑mailové potvrzení, které má mít přednost před dopisem z jiného generálního ředitelství (DG Regio).
Právě tento „zázračný“ e‑mail od DG AGRI si Kverulant 5. června 2026 vyžádal podle informačního zákona, spolu s přehledem dotací pro skupinu Agrofert od 9. prosince 2025. SZIF na žádost odpověděl 22. června, e‑mail ale neposkytl s odůvodněním, že jeho „tvůrcem není SZIF ani členský stát, ale orgán EU“ a žadatel se má obrátit přímo na Evropskou komisi.
Kverulant podal stížnost
Kverulant proti tomuto zjevnému porušení zákona o veřejném přístupu k informacím podal stížnost. Podle zákona o svobodném přístupu k informacím má povinný subjekt poskytovat všechny informace, které má k dispozici, bez ohledu na to, kdo je jejich autorem. Kverulant také připomíná judikaturu k případu zprávy OLAF o Čapím hnízdě – fakt, že dokument vytvořila unijní instituce, sám o sobě nebrání jeho zpřístupnění, pokud ho český úřad má u sebe.
Ministerstvo zemědělství: SZIF porušil zákon
Ministerstvo zemědělství rozhodlo dne 13. 7. 2026 o stížnosti Kverulanta proti postupu SZIF a uložilo fondu, aby znovu vyřídil část žádosti týkající se kopie potvrzení od DG AGRI o správnosti vykazování výdajů. SZIF tuto informaci neposkytl ani nevydal formální rozhodnutí, pouze doporučil obrátit se na Evropskou komisi, což ministerstvo označilo za postup neodpovídající informačnímu zákonu. Výsledek tedy neznamenal konečné poskytnutí či odmítnutí dokumentu, ale příkaz, aby SZIF žádost znovu vyřídil zákonným způsobem. To se nakonec stalo.
E-mail z Bruselu
Dne 16. července 2026 SZIF Kverulantovi předmětný e-mail konečně poskytl. E-mail je ze dne 4. června 2026, pochází od Alexandry Moran-Sitekové, programové pracovnice Evropské komise (DG AGRI, jednotka C3), a je adresován generálnímu řediteli SZIF Petru Dlouhému. Jde o odpověď na žádost o objasnění týkající se výkaznictví výdajů v rámci Společné zemědělské politiky (CAP). Komise v e-mailu potvrzuje, že v souladu s články 11 a 22 nařízení (EU) 2022/128 jsou členské státy povinny vykazovat veškeré platby uskutečněné v příslušném referenčním období, přičemž přístup sdělený v předchozím e-mailu ze dne 5. května 2026 zůstává v platnosti a má přednost před bodem 3 dopisu DG REGIO.
Pojďme se podívat na článek 11 a 22 nařízení (EU) 2022/128, na který e-mail odkazuje. Článek 11 stanoví základní pravidla pro sestavování měsíčních výkazů výdajů a účelově vázaných příjmů v rámci Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF). Platební agentury jsou povinny vykazovat výdaje a příjmy odpovídající skutečně provedeným platbám a přijatým příjmům v daném měsíci, přičemž tyto položky se zapisují do rozpočtového účetnictví EZZF v rámci příslušného rozpočtového roku. Článek dále upravuje zvláštní situace, například kdy mohou být výdaje vykázány ještě před začátkem platnosti příslušného právního ustanovení, nebo jak se nakládá s neprovedenými příkazy k úhradě, zápočtem pohledávek či se zápornými účelově vázanými příjmy.
Článek 22 upravuje povinnosti platebních agentur při vykazování výdajů v rámci Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Platební agentury jsou povinny vykazovat výdaje a zpětně získané částky za každý typ intervence pro rozvoj venkova a technickou pomoc v rámci strategického plánu SZP, a to ve čtyřech pevně stanovených referenčních obdobích v průběhu roku – nejpozději do 30. dubna, 31. července, 10. listopadu a 31. ledna. Výkazy musí obsahovat mimo jiné výši způsobilých veřejných výdajů, údaje o finančních nástrojích, informace o zálohách vyplacených příjemcům a vrácených částkách. Zvláštní pravidla se vztahují na výdaje vynaložené ještě před schválením strategického plánu SZP, které musí být vykázány v prvním výkazu po jeho přijetí.
Technické upřesněním pravidel pro deklarování výdajů
Komise v e-mailu zároveň připomíná, že podle platných vnitrostátních pravidel mohou členské státy v případě potřeby pozastavit nebo odložit vlastní výběrová a platební řízení, a to za účelem ochrany finančních zájmů Unie. Tímto opatřením lze předejít situaci, kdy by bylo nutné vykazovat Komisi výdaje v době, kdy stále probíhají příslušné kontroly, ověřování nebo audity. E-mail je tedy především technickým upřesněním pravidel pro deklarování výdajů z fondů EAGF/EAFRD. Podle Kverulantova názoru předmětný e-mail rozhodně není povolením vyplácet dotace Agrofertu. Naopak je spíše lehkou výzvou zvážit pozastavení vyplácení dotací po dobu probíhajících kontrol.
Trestní řízení
Závěr, že výše uvedený e-mail rozhodně není povolením vyplácet Babišovým firmám dotace, velmi podporuje i skutečnost, že Evropský úřad veřejného žalobce (EPPO) zahájil 24. května 2026 trestní řízení v kauze dotací pro holding Agrofert. Evropská pověřená žalobkyně Daniela Bártíková pověřila prověřováním Národní centrálu proti organizovanému zločinu (NCOZ). Vyšetřovatelé mají zjistit, kdo a za jakých okolností umožnil vyplácení evropských dotací firmám z Babišova koncernu — tedy konkrétně, jaké podpisy stojí za dotačními dokumenty a kdo za nimi stojí.
Dalších téměř 700 milionů pro Agrofert
V odpovědi ze dne 22. června 2026 na žádost Kverulanta SZIF sdělil, kolik peněz Agrofert po datu, kdy Brusel žádá platební opatrnost, skutečně dostal. Od 9. prosince 2025 do 16. června 2026 fond skupině Agrofert vyplatil 678 milionů korun.
Počátkem července sdělil SZIF ČTK, že Evropská unie proplatila všechny peníze, které SZIF poskytl letos v květnu 2026 firmám z holdingu Agrofert. Šlo údajně o 204 milionů korun. Kverulant nepovažuje toto prohlášení za příliš věrohodné, už třeba jen proto, že pokud EU nemá s dotacemi pro Agrofert problém, tak proč neproplatil celou částku ve výši 678 milionů korun, ale údajně jen květnové dotace? Nebo proč EU neproplatil dotace za IV. čtvrtletí roku 2025 či za první čtvrtletí roku 2026?
Vykostění zákona o střetu zájmů
Vládní koalice pod taktovkou Andreje Babiše a jeho poslaneckých loutek v čele s Radkem Vondráčkem předkládá novelu zákona o střetu zájmů, která je tak nestydatě šitá na míru jednomu jedinému člověku, že by se za ni styděl i ten nejcyničtější lobbista. Střet zájmů se má nově vztahovat pouze na „vlastní” resort ministra – a protože premiér formálně žádný resort neřídí, nebude se na něj vztahovat vůbec nic. Geniální, že? Navíc se mají z působnosti zákona vyjmout nárokové zemědělské dotace, tedy přesně ty, které Agrofert polyká po stamilionech. A aby toho nebylo málo, lhůta pro vymáhání neoprávněně vyplacených dotací se má zkrátit z deseti na čtyři roky – a to i zpětně! To už není legislativa, to je organizovaný úklid stop.
Ale i kdyby si Babiš nechal český zákon přepsat do posledního písmene přesně podle svých přání, nebude to stačit. Evropské finanční nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, konkrétně článek 61, definuje střet zájmů podstatně šířeji než jakýkoli případný český paskvil. Evropská komise neposuzuje jen formální vlastnictví, ale reálný vliv, ekonomický prospěch a profit propojených osob. A Komise už dávno konstatovala, že převod akcií do svěřenského fondu RSVP Trust je pouhá Potěmkinova vesnice, která nic neřeší.
Celá kauza zapadá do dlouhé řady rozhodnutí, která kolem Agrofertu a Andreje Babiše budí pochybnosti o tom, zda české úřady hájí spíš veřejný zájem, nebo zájem „bývalého“ majitele největšího dotačního stroje v zemi.
Zkušenost z kauzy OLAF a Čapího hnízda ukazuje, že bez důsledného vymáhání informačního zákona by veřejnost k zásadním dokumentům o nakládání s veřejnými prostředky vůbec neměla přístup.
Podpořte práci Kverulanta
Kverulant.org se dlouhodobě snaží bránit veřejnost před papalášstvím, neprůhledným přerozdělováním miliard a tvůrčím výkladem práva ve prospěch dotovaných oligarchů. Pokud chcete, aby měl kapacitu dál vyžadovat klíčové dokumenty, podávat stížnosti a informovat veřejnost, podpořte prosím jeho práci finančním darem – ideálně pravidelným, podle vašich možností.
Vojtěch Razima
Zdroj: www.kverulant.org
