Jízda autem po úzkých silnicích mezi vesnicemi jižní Vysočiny zhruba na půl cesty mezi Telčí a Moravskými Budějovicemi může být zážitek. Řidič se zde přes léto vyhýbá jednomu traktoru za druhým, někdy i kombajnu. Jinak ale cesta nabízí výhledy na malebnou venkovskou krajinu jihozápadní Moravy, jejíž kopečky pokrývají zlatavé klasy obilí.
Místní jsou na to patřičně hrdí. „Je to kulturní zemědělská krajina bez doteku průmyslu, nákupních center nebo velkých firem. Je to pro nás jedna z největších hodnot. Peníze se tady vydělávají poctivě zemědělstvím,“ říká Stanislav Veselý, zastupitel Knínic pověřený výkonem pravomocí starosty.
S odporem tak v pondělí přijali zprávu z jednání vlády. Ta schválila, že má nedaleko Knínic podobně jako na 60 dalších místech Česka vzniknout akcelerační oblast – tedy zóna, kde budou mít v budoucnu investoři snadnější podmínky pro výstavbu větrných či solárních elektráren.
Akcelerační zóna Lomy nedaleko Knínic patří s rozlohou 1207 hektarů k těm vůbec největším. Podle návrhu, který ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo v dubnu, by zde mohlo vyrůst i přes 30 větrníků.
Obce z okolí tak proti návrhu na jaře podaly námitky. Ačkoli ministerstva nakonec seznam akceleračních zón oproti původnímu návrhu zúžila téměř na polovinu, s Lomy se dále počítá.
Jenže tímto spor o akcelerační zóny zřejmě nekončí. Obce chtějí stát žalovat. Vláda se hájí, že přijala „minimalistickou verzi“ změny.
Obavy ze zničení krajiny
„Zatím jsme plně rozhodnuti, že budeme dále bojovat,“ říká Veselý v budově obecního úřadu v Knínicích. S tím souhlasí i další představitelé obcí v okolí. Proti akcelerační zóně jich společně vystupuje 21, kromě Knínic třeba Radkovice u Budče, Třebelovice, Želetava či Lomy, po kterých je zóna pojmenována.
O možnosti vytvoření zóny pro větrníky se starostové dozvěděli letos v dubnu. „Do té doby to s námi nikdo neřešil, bylo to o nás bez nás,“ dodává starostka Třebelovic Jana Frühaufová. Poté měli místní asi měsíc a půl na podání námitek. Kromě toho v červnu obce adresovaly společný dopis zákonodárcům a ministerstvům.
V případě Knínic a Radkovic u Budče se námitky týkaly třeba narušení krajinného rázu místní zemědělské krajiny. „Jestliže do krajiny někdo postaví dvousetmetrové větrníky, tak tu krajinu zničí. Prostě zničí,“ říká Veselý.
Dodává, že nejde jen o krajinný ráz, obává se také ztráty orné půdy, které v Česku ubývá. Společně také připomněli zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie, který říká, že při vymezování akcelerační oblasti by se měly upřednostňovat umělé a zastavěné plochy či nezemědělská půda.
„Tady se na polích hospodaří, nejsou tady žádné brownfieldy ani nic podobného. Přesto jsou tady velmi hustě naplánovány akcelerační zóny,“ doplňuje starosta Radkovic u Budče Martin Kessner.
Místní se obávají také možného snížení ceny místních nemovitostí nebo zhoršení dostupnosti a kvality vody či zvuku, který budou elektrárny vyluzovat. „Kdybychom tady měli nějaké chráněné žáby, tak nás vyloučí. Ale neměli bychom chránit lidi?“ ptá se Jaroslav Moltaš, starosta Oponešic.
Zatímco v některých dalších obcích z okolí akceleračních zón zdůrazňují, že i přes svůj odpor nejsou proti větrné energii jako takové, tady se starostové shodnou, že upřednostňují jiné typy elektráren. „Třeba jádro. Dukovany jsou tady kousek, nikdo to tady neřeší ani proti nim nijak neprotestuje,“ dodává Veselý.
Žaloby plánují i další obce
Proti vyhlášení akcelerační zóny se tak obce společně chtějí bránit žalobou k Nejvyššímu správnímu soudu. „Teď je nás 21, rádi bychom oslovili co nejvíce obcí po celé České republice, abychom spojili intelektuální i finanční síly. Zatím jsme plně rozhodnuti, že budeme dále bojovat. A pokud to nevyhrajeme tady v republice, tak půjdeme dál do Evropy,“ říká.
Nejsou přitom sami, kdo chtějí proti akceleračním zónám vystupovat i dále. Seznam Zprávy oslovily dotčené obce s anketní otázkou, zda s vyhlášením oblastí souhlasí. Většina z těch, které odpověděly, se chce bránit dále.
Třeba Líšťany na Plzeňsku. „S tímto výsledkem jsme počítali a jsme připraveni bránit práva obce a místních obyvatel soudní cestou. Proti schválené zóně AOV 55 Košetice bude podána správní žaloba,“ uvedla Barbora Křížová ze společnosti Superficio, která zastupuje obec i několik místních.
Právní kroky zvažují i zástupci Vintířova, Lubence, Dobroutova, Horního Benešova či Litochovic, o dalším postupu uvažují i v Rýmařově, Dešově, Záborné či Petroupimi. Spokojeně naopak rozhodnutí uvítala obec Pavlov na Jihlavsku.
Zpřísnili jsme podmínky, upozorňuje vláda
Ministerstvo pro místní rozvoj podle mluvčí Veroniky Lukášové zatím nemá o žádné žalobě informace. „V tuto chvíli nelze předjímat, jakým způsobem by případně postupovalo. Případný postup ministerstva bude záležet na konkrétním obsahu podané žaloby a dalších okolnostech,“ doplnila.
Vláda Andreje Babiše (ANO) vymezení akceleračních zón schválila v pondělí. Reagovala tak na přijatou směrnici Evropské unie, z jejíchž zdrojů by nyní mělo Česko dostat miliardy na výstavbu obnovitelných zdrojů.
Někteří představitelé vlády se dříve kriticky vyjadřovali k tomu, jak projekt naplánoval předchozí kabinet Petra Fialy (ODS). Přijatou podobu vymezení akceleračních zón tak označil ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) za „minimalistickou“.
Z původního návrhu 110 oblastí jich zůstalo ve výsledném seznamu 61, z toho 49 určených pro větrné elektrárny a zbytek pro fotovoltaiku. Část z nich je oproti dřívějšímu záměru menší. Zpřísnily se také některé podmínky pro výstavbu elektráren v akceleračních zónách, výsledná podoba by měla dle ministerstva pro místní rozvoj silněji chránit zemědělskou půdu, lesy, vodní toky či chráněné druhy.
„Co se týče ochrany veřejného zdraví, v územních opatřeních je stanovena podmínka na zpracování hlukové studie, studie působení stroboskopického efektu, stínění světel pro osvětlení větrných elektráren nebo jejich osvětlení, které nebude trvalé. Podmínky v územních opatřeních obsahují a zpřísňují požadavky na ochranu veřejného zdraví a na ochranu přírody a krajiny i kulturních památek,“ uvedla mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Lukášová.
Ministerstvo také opakovaně upozorňuje, že vymezení akcelerační zóny ještě neznamená, že tam větrníky či soláry opravdu vyrostou.
Experti vytýkají přísnost i netransparentnost
Přijatý návrh se přitom nelíbí ani některým energetickým či ekologickým sdružením. Energetický expert Hnutí Duha Jan Rovenský třeba upozorňuje, že by rozhodnutí vlády mohlo paradoxně vést k tomu, že kvůli přísným podmínkám bude pro investory složitější postavit větrné elektrárny mimo akcelerační zóny než v nich.
„Vyškrtnutí části akceleračních oblastí, zmenšení rozlohy u řady dalších a nastavení nesmyslných omezení, jako jsou výškové limity pro větrné elektrárny, způsobily, že akcelerační oblasti v praxi nedosáhnou cíle, který si Česko stanovilo,“ uvedl v tiskové zprávě Hnutí Duha.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák přijetí změny uvítal, jde podle něj o signál, že obnovitelné zdroje jsou prioritou státu. „Aby se tento krok promítl také do důvěry veřejnosti, vláda musí srozumitelně komunikovat přínosy i dopady obnovitelných zdrojů. Bez strašení, pouze fakty,“ dodal.
Více škody než užitku rozhodnutí způsobuje podle Štěpána Chalupy z Komory OZE. „Není logické plošně nastavovat omezení, která neumožní ani v jedné akcelerační oblasti využít nejmodernější elektrárny. Akcelerační oblasti od začátku provází netransparentnost. Dodnes není jasné, proč některá území nebyla od počátku zahrnuta a jiná ano ani jak nyní některé oblasti vypadly a jiné zůstaly. I z toho pramení zjitřené emoce a vyvolaný odpor,“ napsal v tiskové zprávě.
Autor: Tomáš Klézl
Zdroj: Seznam Zprávy
