Zemědělství se v suchu mění v boj o přežití. Buď přijdeme o dobytek, nebo o dotace, upozorňuje Pitek

Český rozhlas
Sdílejte článek
Zemědělství se v suchu mění v boj o přežití. Buď přijdeme o dobytek, nebo o dotace, upozorňuje Pitek

Studie společného výzkumného centra Evropské komise varuje, že část starého kontinentu může být do roku 2040 suchá a neúrodná. V Česku patří k ohroženým oblastem kromě jižní Moravy také Polabí. „Srážky jsou přibližně stejné jako před lety, ale spousta vody odteče. Část navíc přichází v přívalových deštích, které ta půda není schopná zachytit,“ vysvětluje v Interview Plus sedlák a lesník Daniel Pitek, člen ASZ Litoměřice. 

Retenční schopnost krajiny je možné zlepšit, například lepším hospodařením s půdou, dalším zásadním problémem je ale odpar vody v důsledku zvyšujících se teplot. „Odpar z půdy, vodních ploch a rostlin nejsme schopni ovlivnit. Takže ať uděláme cokoli, některé oblasti budou sušší a budeme muset změnit způsob života i hospodaření,“ upozorňuje.

Zemědělci se podle něj potýkají s největší neúrodou za 14 let, panují ovšem velké regionální rozdíly. Zatímco na Českomoravské vrchovině nebo v jižních Čechách jsou výnosy nižší o 10 procent, tak v Polabí, na jižní Moravě či v Českém středohoří jsou poloviční.

Týká se to nejen plodin pro lidskou spotřebu, ale i travních porostů a potravy pro dobytek. „Vedu si bilanci, kolik balíků o 250 kilogramech sklidíme na hektar. Bývalo jich deset dvanáct, někdy šest let nazpět jsme klesli na šest sedm a letos je to úplně katastrofální, tři čtyři balíky a někde dokonce jen dva,“ uvádí farmář.

Boj s erozí

Mnozí zemědělci dnes už prý ani nemají kde pást dobytek a musí přikrmovat ze zásob, které měly připravené na zimu. Za nejhorší označuje Pitek nepředpověditelné a extrémní výkyvy počasí.

„Každý rok jsem nervózní, jaká bude sezóna, a když ji přežijeme, tak si oddechnu. Pro spoustu zemědělců to začíná být totální krize, už to není o rozvoji, ale o přežití. Mnozí nebudou schopni uživit dobytek, který mají, a ani nemohou snížit jeho stavy, protože by přišli o část dotací,“ zdůrazňuje.

O adaptačních opatřeních podle něj ministři zemědělství či životního prostředí jen mluví – buďto je nedělají, anebo dokonce dělají kontraproduktivní kroky. Jako příklad uvádí aktuální tlak na zmírnění protierozní vyhlášky, právě sucho přitom hraje významnou roli.

Kromě větrné eroze, kdy část ornice odfoukne vítr jako prach, jde i o to, že ve velkých půdních blocích je země vyschlá, chybí meziplodiny a organická hmota, která půdu činí kompaktní a nakypřenou.

„A když přijdou přívalové deště, tak se voda nenasákne, protože nemá kudy, a stéká po povrchu. A ještě s sebou vezme spoustu ornice z těch velkých ploch pryč, to pak vidíme na silnicích,“ upozorňuje s tím, že menší půdní bloky a více organiky půdě jsou to jediné, co nám může pomoci se adaptovat na probíhající změny.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

Autoři: Pavlína Nečásková, ert
Zdroj: Český rozhlas

Přečteno: 155x