Cíl je správný, cesta k němu zatím není dostatečně jasná
ČSCHMS a SMO oceňují, že ministerstvo otevřelo odbornou diskusi nad budoucím směřováním sektoru. Strategie správně pojmenovává řadu dlouhodobých problémů – především vysoký vývoz živého skotu, nízkou míru domácího zpracování, odliv přidané hodnoty do zahraničí, slabou organizovanost trhu a omezenou vyjednávací sílu producentů. Pozitivně je hodnocena také snaha zvýšit exportní výkonnost českého hovězího masa, vznik sektorového marketingového fondu, budování značky „České hovězí“, podpora producentských organizací nebo rozvoj veterinární spolupráce při otevírání nových trhů.
Podle obou organizací však současná podoba strategie zatím nedává dostatečně konkrétní odpovědi na otázku, jak má být těchto cílů skutečně dosaženo.
„Strategie správně identifikuje většinu problémů, avšak v řadě případů neobsahuje dostatečně rozpracované nástroje jejich řešení ani ekonomické zdůvodnění navrhovaných opatření,“ shrnuje stanovisko. Jeho úplnou podobu najdete v příloze tohoto článku.
Inspiraci je třeba hledat u úspěšných evropských modelů
Jednou z hlavních připomínek je absence podrobnějšího srovnání se zeměmi, kterým se podařilo vybudovat konkurenceschopný sektor hovězího masa orientovaný nejen na domácí trh, ale také na export. Za zásadní považujeme především analýzu Polska. To je významným evropským exportérem hovězího masa a zároveň jedním z důležitých odběratelů českého zástavového skotu. Za jeho úspěchem stojí celý exportní systém, mezi které patří silné zpracovatelské podniky, obchodní infrastruktura, veterinární diplomacie, exportní financování a koordinovaná státní podpora včetně ekonomických záruk. Zajímavým příkladem může být též Irsko, které má mimořádně vysokou míru soběstačnosti v produkci hovězího masa, přesto však své chovatele podporuje v exportní orientaci.
Co bude s chovatelem?
Za zcela zásadní otázku považujeme ekonomickou motivaci producentů. Pokud má chovatel změnit své současné, fungující obchodní vztahy, musí mít jistotu, že se mu takový krok vyplatí. Chovatel dnes neprodává zástavový skot do zahraničí totiž náhodou. Zahraniční odběratelé nabízejí stabilní odbyt, transparentní cenotvorbu, pravidelné odběry, dobrou platební disciplínu a dlouhodobé obchodní vztahy. Pokud má dojít ke změně tohoto modelu, musí být jasné, čím budou tyto výhody nahrazeny v rámci českého trhu. Strategie proto musí odpovědět na několik praktických otázek spojených s výkupem zvířat a garancemi spojenými s cenotvorbou.
Bez nárůstu exportu to nepůjde
Česká republika má vysokou míru soběstačnosti v produkci skotu a pro dlouhodobě stabilní sektor je proto nezbytné hledat také zahraniční odbytiště pro české hovězí maso. Strategie proto musí mnohem výrazněji pracovat s rozvojem exportně orientovaného zpracování a s otevíráním nových trhů. S tím souvisí také potřeba veterinární diplomacie a exportního financování.
Marketingový fond potřebuje jasná pravidla
Vznik sektorového marketingového fondu může být dobrým modelem pro podporu propagace hovězího masa. Současný návrh však zatím nijak neřeší jeho financování, správu ani objem prostředků, který by měl být k dispozici. I zde je možné hledat inspiraci v zahraniční, kdy jsou tyto fondy financovány zákonným odvodem z hodnoty nakupovaných hospodářských zvířat.
Strategii chybí ekonomický plán
Možná nejzásadnější připomínkou je požadavek na doplnění ekonomického a finančního vyhodnocení celé strategie. V současné podobě jsou sice uvedeny odhady finanční náročnosti navrhovaných opatření, chybí ale jasné informace o zdrojích financování, očekávaných ekonomických přínosech, dopadech na obchodní bilanci, export a domácí zpracování i o tom, kdy lze očekávat jednotlivé ekonomické efekty.
Další kulaté stoly musí přinést konkrétní odpovědi
ČSCHMS a SMO považují připravovanou strategii za důležitý a potřebný krok. Současně ale upozorňují, že její současná podoba ještě nepředstavuje kompletně dopracovaný plán rozvoje sektoru.
Za klíčové proto považují doplnění zejména o:
1. komparativní analýzu Polska a Irska,
2. strategii rozvoje exportně orientovaného zpracování,
3. opatření k přilákání kapitálu do zpracovatelského průmyslu,
4. popis budoucího fungování trhu a odbytu,
5. ekonomickou motivaci producentů ke změně obchodního modelu,
6. program veterinární diplomacie a podpory exportu,
7. zapojení exportních a rozvojových finančních institucí,
8. komplexní ekonomické a finanční vyhodnocení strategie,
9. jasný model fungování a financování marketingového fondu.
ČSCHMS deklaruje, že po vyjasnění otevřených otázek je společně se svými členy připraven se na naplňování strategie aktivně podílet. Zároveň ale upozorňuje, že další jednání kulatého stolu musí přinášet konkrétní odpovědi na zásadní otázky, které dnes zůstávají otevřené.
Směr, kterým se strategie vydává, tedy ČSCHMS podporuje. Nyní však bude rozhodující, zda se podaří správně pojmenované cíle převést do konkrétního, ekonomicky funkčního systému, který bude výhodný nejen pro zpracovatele a obchodníky, ale především také pro české chovatele.
Související články:
• Další jednání ke Strategii ČR pro hovězí maso
• Kulatý stůl k vyššímu podílu zpracování masa v ČR
• Pozice ČSCHMS k vyššímu podílu zpracování masa v ČR
Autor: Kamil Malát
Zdroj: cschms.cz