„Z pohledu výrobce mléka musím říci, že výroba zisková není a prodělávat nelze dlouhodobě. Navíc nemalé náklady musíme vynakládat na investice, které si vyžadují stále ‘zelenější‘ předpisy evropské unie. Z tohoto důvodu může opravdu další snižování výroby mléka nastat,“ vysvětluje farmářka a předsedkyně komoditní rady pro mléko Asociace soukromého zemědělství Květa Mošnová, zároveň však dodává, že dobrovolně mléčný trh neopustí. Také ostatní sedláci z ASZ aktivně vyhledávají způsoby, jak nabídnout české mléko přímo zákazníkům. Stále více z nich využívá možností tzv. prodeje ze dvora, mlékomatů, účastní se farmářských trhů, nebo rozváží mléko přímo k lidem.

Pokles výroby mléka a obecně živočišné výroby neodstartovala podle zemědělců sdružených v ASZ ekonomická krize. Hlavní příčinou je podle nich nastavení dotačních pravidel po vstupu České republiky do Evropské unie, kdy se stalo ekonomičtějším redukovat pracnou a nákladnou živočišnou výrobu na minimum a soustředit se na rostlinnou výrobu spojenou s využívání plateb na plochu. Další problém představuje pokles cen, který dopadl paradoxně více na ty podniky, které výrobu mléka neopustily, ale investovaly do modernizace a do vlastní konkurenceschopnosti. „Velký vliv na tvorbu cen mléka má chování obchodních řetězců, které mají rozhodující postavení na trhu,“ říká Květa Mošnová s tím, že důležitou roli pro budoucnost českého mléka ale mají samotní zákazníci při každodenních nákupech. Jejich volba totiž ovlivňuje, zda součástí tradiční české venkovské krajiny budou pasoucí se krávy, či billboardy nákupních řetězců vybízející k nákupu levného mléka z dovozu.