„Analýza zadávaná ministerstvem bude samozřejmě zpochybnitelná, neboť hned v zadání je uvedeno, jaký má mít výsledek. Je to evidentně další zneužití moci, jehož cílem je vyvinit z této kauzy koncern Agrofert. Ministerstvo zajisté najde nějakého právníka, který tuto analýzu dodá, nicméně bude to někdo, kdo nedbá na svoji pověst,“ uvedl pro iROZHLAS.cz Janusz Konieczny z analytického týmu Pirátů, který na problém upozorňoval již v roce 2018, když působil v Nadačním fondu proti korupci.
Podle něj je chyba na obou stranách. „Za nezákonné vyplácení dotací jsou odpovědné obě strany. Společnosti z koncernu Agrofert předstíraly, že jsou malým podnikem, a doručily úřadům nepravdivá čestná prohlášení. Pro změnu úřady měly povinnost tyto žádosti o dotaci zkontrolovat. V tomto případě bylo na první pohled zřejmé, že společnosti z holdingu Agrofert samozřejmě nejsou malým a středním podnikem,“ dodal.
Web iROZHLAS.cz, který v roce 2018 kauzu popsal, se v průběhu let obrátil na zástupce řady společností. Například exministr ANO Jiří Milek, jehož koncernu Úsovsko se záležitost také dotkla, ale tehdy uvedl, že jeho firma nezatajovala, že je velký podnik. I Agrofert opakovaně uvedl, že vše proběhlo v souladu s podmínkami.
Kritika i mlčení
Za šokující a nepochopitelný označil krok ministerstva i lidovec Marek Výborný (kandiduje v komunálních volbách), který sám resort zemědělství za minulé vlády vedl. „Je šokující, že zadáváte analýzu a předem definujete, jaký má být výsledek, k čemu má vést. A ten výsledek navíc ještě neposiluje postavení státu a ministerstva zemědělství v případných sporech, ale naopak ho oslabuje. To je zcela nepochopitelné,“ uvedl redakci.
V podobném duchu se vyjádřil také poslanec Petr Bendl (ODS, kandiduje v komunálních volbách): „Právní analýza má zjistit, co říká právo. Nemá dostat za úkol nejprve určit viníka a potom pro tento závěr hledat argumenty. A pokud by výsledkem mělo být, že za neoprávněně vyplacené podpory odpovídá stát, a nikoli příjemci, může to mít i další finanční dopady pro veřejné rozpočty. O to větší musí být transparentnost celého postupu.“
Redakce požádala o vyjádření také předsedu SPD Tomia Okamuru, ten ale prostřednictvím své mluvčí odkázal na ministerstvo zemědělství.
„Nejde o snahu revokovat rozhodnutí PGRLF, ale zpětně zmapovat, kde nastalo pochybení. Dané podniky v době podání žádosti postupovaly dle tehdy platných podmínek PGRLF a platných doporučení. Podniky při podání žádosti nezatajovaly žádné skutečnosti,“ zdůvodnil zadání analýzy pro iROZHLAS.cz už dříve mluvčí resortu Bílý.
Na zaslané dotazy nereagoval místopředseda vlády a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO), předseda Motoristů sobě a ministr zahraničí Petr Macinka ani poslanec a exministr pro evropské záležitosti STAN Martin Dvořák, který koncem května avizoval, že na Šebestyána podá trestní oznámení kvůli proplácení dotací Agrofertu.
Postup ministerstva zkritizoval také agrární analytik Petr Havel: „Je to opatření, které nahrává podnikům, které neoprávněně čerpaly podporu. Budou mít určitou oporu, že za to může a mohlo ministerstvo. To si myslím, že je pravý důvod. Z mého pohledu je to alibi pro ty, kteří podporu čerpali neoprávněně,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Pokyn z porady vedení
Pokyn vytvořit analýzu, podle níž byla v případě neoprávněně čerpaných dotací chyba na straně státu, a nikoli podniků, vzešla z červnové porady vedení ministerstva zemědělství, kterou vedl sám Šebestyán.
„Žádost vypracovat právní analýzu k případům neoprávněného čerpání dotací u vybraných podniků. Cílem analýzy je doložit, že čerpání proběhlo v souladu s tehdy nastavenými pravidly a chybou na straně ministerstva, nikoli vinou podniků. Výstup připravit v koordinaci se SZIF jako podklad pro případné budoucí zveřejnění,“ stojí v bodě 42 zápisu z porady, který má iROZHLAS.cz k dispozici.
Pokyn byl směřován k předsedovi Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu Josefu Kučerovi. Právě tento fond podporu v minulosti vyplácel. Jeho vedení v následujících letech vymohlo podporu zpět, některé podniky ji vrátily dobrovolně, jiné až po soudním rozhodnutí. Jelikož Evropská komise své finální rozhodnutí vydala až loni v létě a vedení fondu následně identifikovalo dalších 13 podniků, kterých se to týkalo, dva soudní spory o vrácení ještě stále běží.
Mezi firmami, které tehdy čerpaly podporu pro malé a střední, byly z velké části podniky Agrofertu, ale také například firmy z koncernu Úsovsko, v jehož čele stál zmíněný Jiří Milek, nebo firmy agrobarona Gabriela Večeři. Později fond identifikoval i podnik propojený s J&T nebo firmu spadající pod holding Lukrom, který je známý především na Moravě.
Autor: Tereza Čemusová
Zdroj: Seznam Zprávy
