Ani takové odlovy ale nemusí snížit počty přemnožených prasat, která každoročně působí škody na zemědělských pozemcích. Jak upozorňuje odborník z České zemědělské univerzity v Praze Miloš Ježek, obrovské počty zastřelených kusů jsou dané rychlou schopností rozmnožování, což zvládají selata už v prvním roce života. „Je to důsledkem obrovské nabídky potravy, kterou jim skýtají zemědělské plodiny,“ říká Ježek, který vidí nárůst v posledních třech dekádách.
Jak je možné, že jsou tak velké rozdíly mezi lovem v jednotlivých letech? Podle Ježka i myslivců je to hlavně tím, že předloni byl tzv. semenný rok. Hlavně duby a buky měly velké množství plodů, které divoká prasata žerou. Zejména úroda žaludů byla extrémní. „Když je semenný rok, tak se střílí méně, protože je obtížnější je lovit. Naopak když není, tak zvěř chodí na vnadiště a střílí se jich více,“ dodal předseda Českomoravské myslivecké jednoty (ČMMJ) Jiří Janota. V letošním roce znovu myslivci očekávají pokles zastřelených kusů, podle předsedy jde o pravidelnou sinusoidu.
Ježek spolu s dalším odborníkem Janem Cukorem z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti loni vydali studii, podle které je třeba lovit prakticky všechny věkové druhy zvířat, ve větším pak zejména bachyně, protože jinak k redukci stavů nedojde. Bachyně jsou podle výzkumníků březí nebo se starají o selata prakticky celoročně. „Správný postup je samozřejmě takový, že nejdřív by bylo etičtější ulovit všechna selata a potom tu bachyni,“ řekl iDNES.cz Ježek. Bachyně má vrhy o šesti až sedmi selatech, takový postup je podle něj prakticky nerealizovatelný.
Navíc by se přes nutnost starší kusy střílet mělo postupovat podle Ježka uvážlivě, a pokud možno nejdřív redukovat počty samic, které nejsou ve stádu nejstarší a nejdůležitější. Bachyně by se pak měly, aby byl postup etičtější, pokud možno střílet na podzim, kdy už jsou selata větší. Bachyní se loni odlovilo víc než 38 tisíc kusů, nejvíce – skoro 184 tisíc – však bylo stále odlovených selat. I u nich ale má kvůli reprodukci už v prvním roce života odlov podle Ježka smysl.
Ani loňské rekordní odlovy tak podle Ježka počty prasat v České republice nesníží. „Pořád jsme v exponenciále růstu, která se nám zvedá. Myslím, že by byl nutný významnější zásah do populace, což je velice těžké, protože počet odlovených divočáků už je teď obrovský. Myslivci se doopravdy snaží,“ dodal. Janota konstatuje, že v některých honitbách se bachyně již střílejí častěji, v mnoha je ale lov „postaru“, střílí se tedy hlavně selata a lončáci, jak se označují prasata mezi jedním a dvěma lety věku. Bachyně pak myslivci „šetří“ na komerční naháňky.
Změna lesů prasatům vyhovuje
Cukor pak iDNES.cz upozornil, že do budoucna očekává ještě zvětšení obtížnosti lovu. „Zkracují se intervaly mezi semennými lety, v minulosti to bylo jednou za dva až čtyři roky, v posledních letech se semenné a nesemenné roky více smývají,“ říká.
Prasata jsou pak v zimě v lepší kondici. Navíc i po kůrovcové kalamitě dochází k odstraňování smrkových lesů, nahrazují je listnaté. A to znamená další potravu pro prasata. Podmínky se tak znovu zlepší nejen pro černou zvěř, ale třeba také pro daňky. Horka a sucho pak podle výzkumníků větší dopady do populací prasat zatím nemají.
Sice se podle ČSÚ loni mírně zvýšil počet osob, které můžou vykonávat myslivecké právo na necelých 89 tisíc lidí, přesto se aktivních myslivců nedostává. Jednota chce s ministerstvem zemědělství diskutovat, zda by se bez snížení náročnosti zkoušek mohla zkrátit doba povinné praxe pro jednotlivé kandidáty do mysliveckých řad, která nyní trvá rok.
Větší odlovy měla přinést reforma myslivosti, kterou plánovali bývalí lidovečtí ministři zemědělství, naposledy si na změnách vylámal zuby Marek Výborný, přestože normu označoval od začátku funkce za svou prioritu. Ten počítal mimo jiné s tím, že by se minimální výměra honiteb snížila z 500 hektarů na polovinu a že by zemědělci hospodařící na více než 30 hektarech dostávali povolenky k lovu. Proti změnám ale ostře protestovala jednota.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
