Nezákonné dotace Agrofertu úřady vymáhat nechtějí. Je pozdě, hájí se

Novinky.cz
Sdílejte článek
Nezákonné dotace Agrofertu úřady vymáhat nechtějí. Je pozdě, hájí se

Lhůty uplynuly, peníze se vracet nebudou. Ministerstvo životního prostředí tak zdůvodňuje, proč už nevymáhá téměř 1,4 milionu korun, které firmy z Agrofertu dostaly v rozporu se zákonem o střetu zájmů kvůli vazbám na premiéra Andreje Babiše (ANO).

Získat část dotací zpět nařídil loni tehdejší ministr Petr Hladík (KDU-ČSL). Zákonná lhůta umožňující vymáhání ale podle ministerstva vypršela právě za jeho éry.

„Tříletá lhůta uplynula na konci roku 2023,“ řekla mluvčí ministerstva Jana Schillerová. Na závěru o porušení zákona se ale nic nemění, uvedlo ministerstvo letos v srpnu.

Hladík na dotaz Novinek prohlásil, že o uplynutí lhůt nevěděl. Pokyn k vymáhání prvních vyplacených dotací dal loni 20. srpna. Šlo o 280 tisíc korun pro Agro Jevišovice, tedy jeden z podniků holdingu Agrofert, které peníze dostaly v rozporu se zákonem.

Největší část zmíněných dotací, zhruba 1,1 milionu korun, dostal Výzkumný ústav organických syntéz z Rybitví na Pardubicku. V době podpory patřil do Agrofertu, z koncernu odešel v únoru 2024 při prodeji skupině Kaprain. Že šlo o nezákonné podpory, potvrdily úřady letos v odpovědích na dotazy Pirátů zveřejněných na webu ministerstva.

V nynější Babišově vládě vede ministerstvo Igor Červený (Motoristé). Jeho úřad tvrdí, že dotaci by musel odejmout podle rozpočtových pravidel, která mají obvyklou promlčecí lhůtu deset let. Zmíněný tříletý termín ministerstvo odvozuje z občanského zákoníku. Proč oba postupy kombinuje, nevysvětlilo.


Nejvyšší správní soud přitom v podobném případu rozhodl, že vrácení peněz se řídí právě rozpočtovými pravidly. A nařídil držet se v první řadě desetiletou lhůtou.

Právník protikorupční organizace Transparency International Kryštof Doležal považuje za téměř nemožné, aby úřad nevěděl, kterým zákonem se lhůta řídí. „Nelze vyloučit, že jde o pokračování taktiky mlžení,“ řekl.

Zákon zakazuje dávat dotace firmám, které ovládá člen vlády. Babiš akcie Agrofertu, největší české skupiny v zemědělství a potravinářství, vložil v roce 2017 do svěřenských fondů, aby se vzdal vlastnictví a splnil podmínky zákona o střetu zájmů. Soudy ale opakovaně potvrdily, že koncern přesto i nadále ovládal. Agrofert působí i v chemii či obnovitelných zdrojích a v Česku zaměstnává zhruba 18 tisíc lidí.

Zmiňovaná firma Agro Jevišovice získala peníze na výsadbu stromů. „Požadovat vrácení dotací jsem zadal státní tajemnici a fondu životního prostředí. V listopadu 2025 jsem byl úřadem informován, že se v této věci začalo konat,“ sdělil Novinkám Hladík, který do úřadu nastoupil v březnu 2023.

Jenže podle tehdejšího vyjádření ministerstva firma nedostala ani výzvu k dobrovolnému vrácení peněz. V odpovědi na dotaz Pirátů podle zákona o svobodném přístupu k informacím úřad přiznal, že vymáhání teprve připravuje. Neměl časový plán ani právní rozbor.

Fond se odvolává také na nařízení o ochraně finančních zájmů Evropské unie. Úřady podle něj mají čtyři roky na to, aby zahájily řízení kvůli pochybení při čerpání dotace. Tuto lhůtu může přerušit třeba to, že úřad příjemci dotace oznámí formální krok. Od té chvíle běží nové čtyři roky.

Jestliže nechal fond lhůtu uplynout, je podle právníka Transparency International Doležala nutné zjistit, zda tomu šlo předejít. „Pokud by se zjistilo, že k nevymáhání došlo úmyslně a bez dobrého zákonného důvodu, mohlo by se jednat i o trestný čin,“ uvedl. Za takových okolností by postup úřadu a odpovědných lidí měli prověřit vyšetřovatelé a soud.

Infografika zde.

Autor: Hana Fruhwirtová
Zdroj: Novinky.cz

Přečteno: 149x