Zhruba 3,3 miliardy korun jsou evropské nárokové dotace, tedy peníze podle výměry půdy nebo počtu zvířat. Fond je na základě právní analýzy nechce vymáhat zpět. Dalších evropských 579 milionů korun připadlo na konkrétní investice. Z českého rozpočtu šly na investiční projekty 2,2 miliardy.

Babiš byl premiérem právě v tomto období, do čela vlády se pak vrátil v prosinci 2025. Podle letošního žebříčku Forbes je sedmým nejbohatším Čechem s majetkem 96 miliard korun. Opakovaně tvrdí, že holding, který od 90. let budoval, mu už nepatří. Vložil ho do svěřenského fondu. „Agrofert nevlastním, nikdy už vlastnit nebudu a nemám z něj ani žádný prospěch,“ řekl letos v září.

Koncern Agrofert patří k největším skupinám v Česku. Je jedničkou v zemědělství a potravinářství a druhou nejvýznamnější skupinou chemického průmyslu. Působí i v lesnictví a obnovitelných zdrojích. Zaměstnává kolem 29 tisíc lidí, z toho zhruba 18 tisíc v Česku.

Podstatou sporu je právě střet Babišovy role předsedy vlády s jeho vazbami na Agrofert. Akcie holdingu vložil už v roce 2017 do dvou svěřenských fondů, v nichž si ale podle závěrů českých soudů zachoval rozhodující vliv. V prosinci 2025 založený nový svěřenský fond RSVP Trust převzal údajně všechny akcie holdingu letos 20. února.

Zákon o střetu zájmů zakazuje poskytovat dotace firmám, v nichž má člen vlády nebo jím ovládaná osoba alespoň čtvrtinový podíl. Podle závěrů Evropské komise a následných soudních rozhodnutí ovládání holdingu prvním svěřenským fondem tehdy neskončilo. Řadu sporů o dotace kvůli tomu Agrofert v minulosti i prohrál.

I letos Komise podle mluvčí Louise Bogeyové po důkladném posouzení dospěla k závěru, že premiér se nachází v potenciálním střetu zájmů, a nový trust RSVP podle ní situaci dostatečně neřeší. V dopise českým úřadům si navíc všimla, že není jasné, zda do RSVP Trustu skutečně přešly všechny akcie Agrofertu. Část původního fondu z roku 2017 je prý stále aktivní.

Evropská komise požádala v září Česko, aby neposílalo k proplacení výdaje na projekty firem spojených s Babišem po jeho návratu do čela vlády. U schválených projektů požaduje zastavit dotační smlouvy, případně vymáhat peníze zpět. Týká se to například žádosti Kosteleckých uzenin o 3,66 milionu korun na úspory energie.

Komise také pozastavila proplácení části dotací z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova a z fondů pro snižování rozdílů mezi regiony unie. Podle mluvčí českého zemědělského fondu Evy Češpivy jde zhruba o 76,9 milionu korun. Podle propočtu Novinek z dat fondu přitom mohou firmy Agrofertu kvůli sporu přijít až o půl miliardy korun ročně, a to včetně nárokových dotací.

Podle právníka protikorupční organizace Transparency International Kryštofa Doležala přitom otázka nárokových dotací zůstává nevyjasněná právě kvůli pasivitě českých úřadů. „Soudy v Česku jasně potvrdily, že jsou to právě samy úřady, jejichž úkolem je vyhodnocovat, zda se o střet zájmů jedná, a to pro každý případ zvlášť. To se ale nestalo,“ řekl Novinkám.

Celou kauzu dotací pro Agrofert mezitím prověřuje i Evropský úřad pro boj proti podvodům a trestní řízení vede Úřad evropského veřejného žalobce, který ho svěřil Národní centrále proti organizovanému zločinu.

Ve vlastnictví premiéra Babiše zůstávají společnosti SynBiol a Hartenberg Holding. SynBiol vlastní mimo jiné areál Čapí hnízdo, Hartenberg Holding je investiční skupina podnikající například ve zdravotnictví nebo letecké dopravě.