Evropská komise loni navrhla rozpočet v objemu téměř dvou bilionů eur, tedy zhruba 49 bilionů korun. V cenách roku 2025 jde o 1,76 bilionu eur. Za takovou sumu by se dala zhruba 120krát zaplatit výstavba dvou nových bloků v Dukovanech. Kyperské předsednictví letos v červnu předložilo upravený návrh ve výši 1,73 bilionu eur.
Premiér Andrej Babiš (ANO) minulý měsíc prohlásil, že podpora zemědělců a chudších regionů musí zůstat „pilířem evropského rozpočtu“. Odmítl, aby se peníze na ně přesouvaly do nových centrálních programů.
Změnit se má i způsob, jakým unie peníze rozděluje. Každá země má místo řady samostatných programů dostat jeden společný plán. Stát si s Evropskou komisí dohodne, na co peníze použije a jaké reformy provede. Část peněz se bude uvolňovat až po splnění dohodnutých kroků, podobně jako u fondů obnovy po pandemii. Zachovat se mají záruky pro méně rozvinuté regiony i vyčleněné peníze pro zemědělce.
Komisař pro rozpočet Piotr Serafin v červenci před snahou o úspornější rozpočet varoval. Podle něj nemusí být pro daňové poplatníky výhodnější. „Společné utrácení je nejen účinnější, ale i levnější,“ citoval polského politika web Agence Europe.
Německo, Rakousko, Dánsko, Švédsko, Finsko a Nizozemsko patří mezi největší přispěvatele do unijního rozpočtu a požadují snížení navržených výdajů o několik set miliard eur. Chtějí více peněz na obranu, bezpečnost a podporu inovativních firem.
„Nejsme skoupí, ale výdaje, jaké navrhuje komise, prostě nesedí do dnešní doby,“ řekl na srpnovém setkání šesti zemí v Berlíně německý kancléř Friedrich Merz.
Dohoda do konce roku
O výsledné podobě se intenzivně jedná. Cílem je dohoda do konce roku, aby rozpočet začal platit od ledna 2028. Schválit ho musí všechny členské státy.
Česko a některé další země nechtějí, aby se nové priority platily na úkor tradičních evropských fondů. Česká vláda se obává, že přesun peněz do centrálně řízených programů by zvýhodnil bohatší státy. Usiluje také o to, aby se k evropským penězům dostaly české podniky a výzkumné instituce.
Babišův kabinet souhlasí s tím, že Evropa musí víc investovat do obrany, energetiky, dopravy, inovací či zdravotnictví. Podle vládní mluvčí Karly Mráčkové ale není správné nové priority financovat „nepřiměřeným oslabením“ podpory regionů a zemědělství.
Evropské peníze pro chudší regiony mají snižovat rozdíly mezi členskými zeměmi. Česko z nich čerpá například na dopravu, životní prostředí, digitalizaci nebo vzdělávání. V letech 2021 až 2027 může získat zhruba 21,1 miliardy eur, tedy asi 550 miliard korun. Dalších osm miliard eur, tedy 200 miliard korun, připadá na platby zemědělcům a rozvoj venkova.
Kolik Česko dostává
Česko zatím zůstává čistým příjemcem z unijního rozpočtu, tedy dostává víc, než odvádí. S tím, jak bohatne, se ale může po roce 2034 posunout mezi země, které do rozpočtu odvedou víc, než dostanou. Loni získalo o 31,1 miliardy korun víc, než odvedlo. S penězi z dočasného fondu na podporu oživení po pandemii to bylo dokonce 77,9 miliardy.
Od vstupu do EU v roce 2004 do konce roku 2025 odvedlo Česko do společného rozpočtu zhruba bilion korun a získalo 2,11 bilionu.
Ministerstvo financí očekává, že i v letech 2028 až 2034 dostane více, než odvede. Přesná částka ale není známá, protože není jasné, kolik peněz Česko dostane, ani za jakých podmínek je bude moci čerpat.
Vláda podle ministerstva hodlá prosazovat „jednoduchý, přehledný a rozumně flexibilní rozpočet EU, zacílený jak na současné, tak i nové výzvy, bez zbytečné administrativní zátěže“.
Česko kulhá za Polskem
Zatímco se za irského předsednictví o rozpočtu jedná, otázkou zůstává i to, jak státy evropské peníze využívají.
Polsko je víc než Česko soustředilo do velkých staveb. V roce 2002 měly obě země podobně dlouhou síť dálnic a rychlostních silnic. Poláci ji podle Nejvyššího kontrolního úřadu do roku 2023 rozšířili o více než 4500 kilometrů, Češi o 868 kilometrů.
Podle Petra Dufka, hlavního ekonoma Banky Creditas, se Polsko posunulo mnohem rychleji i díky rozumnějšímu využívání evropských peněz. „Poláci si z nich možná nepostavili tolik hezkých rozhleden jako my, ale zase dokázali udělat obrovský skok v budování infrastruktury,“ uvedl.
Autor: Jakub Svoboda
Zdroj: Novinky.cz
