Regenerativní zemědělství se snaží aktivně obnovovat půdu, ekosystémy a biodiverzitu, přičemž více než polovina respondentů průzkumu (53 %) deklaruje, že o regenerativním zemědělství již slyšela. Pouze dvanáct procent si je ale jisto tím, co regenerativní zemědělství znamená.

Nejčastěji si lidé s regenerativním zemědělstvím spojují přirozené hnojení (44 %), pestré střídání plodin (39 %), hospodaření šetrné k životnímu prostředí (38 %) a zlepšování schopnosti půdy zadržovat vodu (38 %). A také tento způsob farmaření vnímají jako důležitý pro budoucnost. Dvě třetiny přitom souhlasí s tím, aby stát regenerativní zemědělství finančně podporoval například pomocí dotací.

Někteří zemědělci přitom k němu přecházejí spontánně, jak třeba Farma Markových na Znojemsku. „K regenerativnímu přístupu jsme se dostali přirozenou cestou. Jasně jsem viděl, že kvalita půdy je tak mnohem lepší, je živější a stejně tak i plodiny jsou chuťově lepší, než když si je někde nakoupíme,“ řekl před časem Ekonews spolumajitel Jiří Marek.

Desetina Čechů vědomě nakupuje potraviny z regenerativního zemědělství a dalších 39 procent účastníků průzkumu tvrdí, že by si za ně bylo ochotno připlatit. Nahrává tomu skutečnost, že Češi raději sáhnou po produktech českého původu (67 %) a významný vliv má i to, když vědí, od kterého konkrétního farmáře či producenta výrobek pochází (65 %).

Certifikáty pomáhají

„Téma zdravých a kvalitních potravin se dostalo k daleko širší veřejnosti včetně lidí, kteří ho před pár lety vůbec neřešili. Zvětšuje se tak základna zákazníků a s tím i nabídka v běžně dostupných obchodech, například řetězcích,“ uvádí Jan Zeman, jednatel společnosti Biopekárna Zemanka a obchodní ředitel společnosti Econic Hub.

Tyto informace se zároveň chtějí dočíst na obalech. Přestože nejčastěji v obchodě rozhoduje cena, pokud kupující váhá mezi dvěma produkty za stejnou cenu, třetina lidí zvolí ten s uvedeným certifikátem, jako je bio, regionální produkt či potvrzení kvality. Kromě zmíněných informací na obalech považuje veřejnost jako nutný základ složení, datum spotřeby a název výrobku. Dále původ, výživové hodnoty nebo informace o alergenech.

Obalové materiály ovlivňují nákupní rozhodování tří z deseti Čechů, velmi silný vliv však mají pouze pro minimum lidí (3 %). Plastový obal lidem nejvíce vadí u čerstvého ovoce, zeleniny nebo pečiva (kolem 60 %). Naopak nejtolerantnější jsou spotřebitelé k plastu u jogurtů.

Jako nejpřijatelnější alternativu k plastu vnímají Češi papírové nebo kartonové obaly (58 %). V závěsu se drží vratné, znovupoužitelné (44 %) nebo skleněné (41 %) varianty. Na chvostu preferencí skončily kovové obaly, například plechovky (18 %).

Lidé chtějí dotace na obnovitelné zdroje

Výzkum společnosti Perfect Crowd pro platformu Replastuj.cz mapoval rovněž přístup Čechů k zeleným technologiím a jejich ochotu osobně se angažovat v ochraně přírody. Více než polovina populace (54 %) přitom už vlastní, nebo v blízké budoucnosti plánuje pořídit technologie využívající obnovitelné zdroje energie, jako je fotovoltaika, tepelné čerpadlo či solární kolektory. Klíčovou roli hrají státní dotace, které k nákupu využila nadpoloviční většina stávajících majitelů.

Ve svém domě, chatě či chalupě má některé zařízení z kategorie obnovitelných zdrojů čtvrtina respondentů. Dalších 29 procent pořízení plánuje v blízké budoucnosti. Necelá polovina populace (46 %) s pořízením zelených technologií prozatím nepočítá.

Zatímco současní majitelé obnovitelných zdrojů v minulosti nejčastěji volili vlastní řešení, tedy instalaci svépomocí nebo prostřednictvím specializované menší firmy v oboru (61 procent), u budoucích zákazníků se karta obrací. Nadpoloviční většina z nich (52 procent) plánuje instalaci svěřit velkému dodavateli nebo distributorovi energií (jako je ČEZ, E.ON či PRE).

Minulou dotaci si pochvalují, současnou méně

Ze současných majitelů obnovitelných zdrojů jich 56 procent využilo některý ze státních dotačních programů, jako je Nová zelená úsporám. Mezi lidmi, kteří nákup teprve plánují, ale panuje ohledně financování určitá nejistota – 65 % z nich sice o dotačním programu uvažuje, ale stále ještě neví, zda jej skutečně využije. Pouze necelá čtvrtina (24 %) plánujících je rozhodnuta dotaci využít a jedenáct procent ji odmítá.

Svůj podíl na tom patrně má skutečnost, že ministerstvo životního prostředí na konci června spustilo výrazně přepracovanou verzi této populární dotace. Zatímco dříve program podpory zateplení domů, čerpadel, moderních kotlů a fotovoltaických elektráren odbavoval přes tisíc žádostí týdně, v polovině srpna jich bylo kolem tří set.

I z toho důvodu hodnocení státní podpory ekologického bydlení rozděluje společnost na dva podobně velké tábory – 38 % populace ji považuje za dostatečnou či více než dostačující, zatímco 41 % ji vnímá jako nedostačující. Výrazně pozitivněji přitom státní pomoc hodnotí lidé, kteří již podporu dostali (56 % spokojených), oproti těm, kteří o ni teprve uvažují (42 %).

Česká vláda v ekologii zaostává

Češi v průzkumu hodnotili také celosvětové i lokální směřování k ochraně životního prostředí. Jako jednoznačně největší tahoun ekologie byla respondenty označena Evropa, přičemž 63 procent respondentů věří, že kroky Unie směřují k ochraně planety. Česko vnímá v tomto ohledu pozitivně 58 procent dotázaných.

Současné české vládě ani ministerstvu životního prostředí však veřejnost zásluhy nepřičítá. Že vláda směřuje k ochraně přírody, si myslí pouze třetina lidí (33 %), v případě ministerstva životního prostředí je to 37 procent.

Právě stát – tedy vládu a ministerstvo – stejně jako samotné občany označili respondenti jako ty, kteří mají být hlavním vzorem v udržitelnosti (shodně 28 %). Školy a vzdělávací instituce se umístily na třetím místě (17 %) a firmy skončily čtvrté (15 %). Naopak jako vzor společnost příliš nevnímá vědecké organizace (5 %) ani neziskový sektor (3 %).

Výzkum se uskutečnil v dubnu 2026 na reprezentativním vzorku online populace Česka. Celkem bylo dotázáno 1016 respondentů ve věku 15–55 let prostřednictvím panelu Perfect Crowd. Zadavatelem průzkumu byla vzdělávací iniciativa Replastuj.cz.

Partnerem tohoto článku je iniciativa Replastuj.cz.

Zdroj: Ekonews.cz