Ministerstvo životního prostředí (MŽP) poslalo do meziresortního připomínkového řízení návrh Národního plánu na obnovu přírody. Přednost mají mít opatření s nejširšími přínosy pro vodu a krajinu a nezbytná opatření pro splnění závazků do roku 2030. MŽP předpokládá, že návrh odešle Evropské komisi do konce října.
Nadace Partnerství otevřela další ročník grantové výzvy Sázíme budoucnost: Péče o mladé stromy. Na podporu projektů je letos připraveno 850 tisíc korun, jednotliví žadatelé mohou získat 20 000 až 100 000 Kč. Žádosti je možné podávat do 15. listopadu 2026 prostřednictvím systému Grantys. Letošní výzva je určena na péči o stromy maximálně deset let od výsadby a na praktické proškolení lidí, kteří o ně pečují. Podpora je určena například na výchovný a strukturální řez, ochranu dřevin před škůdci a chorobami, opravy kotvení a ochrany proti okusu nebo ošetření proti korní spále. Grant lze využít také na odborné konzultace a na praktické školení pracovníků žadatele. Výzva je zaměřena výhradně na následnou péči. Z grantu proto není možné financovat například samotnou výsadbu stromů ani výsadbu náhrad za uhynulé stromy, zálivku, kácení, péči o lesní porosty nebo nákup a pronájem nářadí. Podpora se rovněž nevztahuje na výsadby, u nichž stále trvá povinnost následné péče stanovená předchozí dotací či grantem. Výjimkou nejsou ani výsadby předané s podmínkou následné péče v rámci materiálového plnění. Více informací a podmínky výzvy:
https://www.nadacepartnerstvi.cz/pece-o-mlade-stromy-2027.
A pro jistotu ještě upozornění pro chovatele hospodářských zvířat: Státní veterinární správa od 1. října zavedla v ČR povinné vyšetřování na v Evropě nově přítomný virus Shamonda (SHAV) nebezpečný zejména pro chovy skotu, koní, ovcí a koz. Nákaza, kterou přenáší především krev sající hmyz, byla v posledních měsících potvrzena v řadě zemí západní i střední Evropy. Povinná vyšetření hrazená ze státního rozpočtu se týkají abortů (potratů) u skotu, telat narozených s malformacemi nebo narození mrtvých či neživotaschopných telat (vyšetřuje se zmetek/abortovaný plod nebo tele v případě negativního výsledku na katarální horečku ovcí). Vyšetření budou zajišťovat všechny tři Státní veterinární ústavy (v Praze, Jihlavě i v Olomouci).
Jedním z důkazů, že souboj o podobu Společné zemědělské politiky EU v příštím rozpočtovém období, jsou tři společné deklarace států Visegradské skupiny spolu s Bulharskem, Chorvatskem, Rumunskem, Itálií a Slovinskem. Uvedené země požadují mimo jiné účinnější řešení krizových situací v zemědělství a ochranu zemědělců před nekalými obchodními praktikami. Jednání se uskutečnilo pod záštitou slovenského předsednictví Visegrádské skupiny, a i proto vznesené požadavky nepřekvapují. Varující je ale svým způsobem nárůst zemí, které se snaží původní návrh Evropské Komise významně pozměnit.
Jsme-li v zahraničí, pak je vhodné zmínit polské řešení vysokých cen pohonných hmot, které už vede k výrazně nižším cenám paliv u benzínek v sousední zemi. Polská vláda totiž snížila DPH i spotřební daň z pohonných hmot, propad příjmů státního rozpočtu má pak kompenzovat nová daň z mimořádných zisků (tzv. windfall tax) pro společnosti v odvětví pohonných hmot. Nová šedesátiprocentní daň se bude vztahovat na zisky vytvořené od 1. března 2026 (a je tedy retroaktivní), a má vynést zhruba 4 miliardy zlotých. Jak ovšem upozorňují analytici, jedna daň vzroste a další klesnou, ale nabídka pohonných hmot se nezvýší, a kromě toho omezí zavedená opatření nutné investice do odvětví pohonných hmot. Což by v případě obdobného řešení platilo i u nás.
Nečlenství Velké Británie v EU má mnoho nevýhod, ale i některá pozitiva. Jedním z nich je dokončení procesu schválení (a tedy uvolnění na trh) některých plodin vyšlechtěných metodou CRISPR, tedy editací genů. Jednou z nich je ječmen se zvýšenou koncentrací lipidů v zrnu. Jejich vyšší obsah může totiž zvýšit energetickou hodnotu krmiva a zároveň omezit množství metanu, který při trávení vzniká u přežvýkavců. Dalším příkladem je pšenice, v níž se pomocí CRISPR podařilo snížit obsah asparaginu v zrnu o více než 90 % ve srovnání s needitovanými plodinami. Asparagin je klíčovým prekurzorem akrylamidu, který vzniká při pečení, smažení nebo opékání, a který je považován za pravděpodobný karcinogen. Taková pšenice by proto mohla přispět ke snížení obsahu akrylamidu v pečivu a dalších tepelně zpracovaných potravinách.
Petr Havel
