Naopak v dohlednu je konec pachtovního roku, který každoročně připadá na konec září. Připomíná to mimo jiné web „Živá půda“, s tím, že si vlastníci půdy mohou sjednat nové podoby pachtovních smluv se zemědělci, kteří na jejich půdě hospodaří. Zmiňovaný web nabízí vlastníkům půdy poradenství i vzory pachtovních smluv, včetně výpovědí těchto smluv, a to ZDE.
Na Vysočině probíhá až do neděle jubilejní 35. ročník Mlékárenských dnů v Přibyslavi za účasti 20 mlékáren, které své produkty budou prezentovat a prodávat v sobotu na přibyslavském náměstí. Ve stejný den proběhne i vyhlášení výsledků soutěže ve čtyřech hodnocených kategoriích, kam výrobci přihlásili letos 55 produktů. Největším přínosem akce je přitom skutečnost, že se jí společně účastní výrobci z kategorie malých, středních i velkých zpracovatelských podniků, což v praxi demonstruje potřebu existence všech těchto kategorií na tuzemském trhu – a neplatí to jen pro mlékárenství.
V uplynulém týdnu byly také oceněny cenou prezidentky Potravinářské komory ČR produkty nesoucí značku Regionální potravina, přičemž do soutěže se letos přihlásilo 536 výrobců s rekordním počtem 2 080 výrobků. Cenu přitom získalo 16 produktů, dodat pak lze, že i tato soutěž ukazuje na důležitou roli menších výrobců potravin, kteří tvoří páteř výrobců v krajských kolech Regionální potraviny.
Ministerstvo zemědělství (MZe) představilo další ze svých komoditních strategií do budoucnosti, tentokrát se týkající ovoce. Ambicí strategie je přitom zastavit úbytek ovocných sadů a do roku 2035 zvýšit jejich současnou plochu o pětinu oproti stávajícímu stavu na 12 000 hektarů. MZe chce proto dále podporovat závlahové systémy, protimrazovou ochranu, protikroupové sítě a další opatření, která mají oslabit dopady extrémních výkyvů počasí na úrodu ovoce, což jsou dotace, které lze čerpat již v současné době, další podpory mají směřovat do robotizace, automatizace, precizního zemědělství a digitalizace. Pozitivní je, že se diskuse o ovocnářské strategii zúčastnili i zástupci maloobchodu, což je důležité především pro odbyt tuzemské ovocnářské produkce.
Publikována byla také nejnovější „Modrá zpráva“ (Zpráva o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2025), z níž vyplývá, že do vodního hospodářství loni směřovalo 12,8 miliardy korun ze zdrojů MZe, Ministerstva životního prostředí (MŽP) a Ministerstva dopravy. Postaveno přitom bylo mimo jiné 73 nových čistíren odpadních vod, celková délka vodovodní sítě loni dosáhla 84 703 kilometrů (prodlouženo o 836 kilometrů oproti předchozímu roku), zatímco délka kanalizační sítě byla 56 111 kilometrů (prodlouženo o 692 kilometrů). Do vědy a výzkumu ve vodním hospodářství bylo investováno celkem 324,17 milionu korun. Na realizaci pozemkových úprav šlo loni zhruba 1,9 miliardy korun, z toho na vodohospodářská opatření 58,5 milionu korun, na ekologická 50 milionů a na opatření proti erozi a 11 milionů. Zejména poslední dvě částky se nicméně jeví jako nedostatečné a vpravdě marginální.
Stále aktivní Mendelova univerzita v Brně (MENDELU) informovala o pětiletém výzkumu zaměřeném na dlouhodobé uchování genetických zdrojů meruňky, broskvoně a kdouloně pomocí metod in vitro a kryoprezervace. Výzkum má přispět k ochraně cenných genofondů před dopady klimatických změn a zároveň ověřit možnosti eliminace vybraných rostlinných patogenů. Cílem projektu je vytvořit stabilní a opakovatelné postupy pro dlouhodobé uchování genetických zdrojů teplomilných ovocných dřevin.
Petr Havel
