„Žadatelem je podnik, který zaměstnává alespoň 250 osob nebo jehož roční obrat přesahuje 50 milionů EUR a zároveň bilanční suma roční rozvahy přesahuje 43 milionů EUR,“ stojí v dokumentu Pokyny pro poskytnutí podpor, který je součástí materiálů předkládaných na vládu.
O podporu z nově navrhovaného dotačního titulu by tak mohly žádat pouze firmy, které nesplňují definici malého a středního podniku.
Nejedná se přitom o klasickou dotaci. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podporuje v rámci tohoto dotačního titulu zemědělce tak, že za podniky uhradí část nákladů na zemědělské pojištění u klasických komerčních pojišťoven. Dosud byla ale tahle podpora určena pro malé a střední farmáře.
Resort zemědělství vedený ministrem Martinem Šebestyánem (za SPD) ale otvírá tímto programem podporu pro všechny. Jeho ministerstvo na to vyčlenilo 200 milionů z vlastního rozpočtu, jak vyplývá z předkládací zprávy. V té ale není upřesněno, na úkor čeho se peníze k vybraným podnikům přesměrují. To mu v připomínkovém řízení vytklo i ministerstvo financí.
„Vzhledem k tomu, že ministerstvo zemědělství deklaruje rozpočtové deficity v plánovaných výdajích kapitoly, a to zejména lesním a vodním hospodářství, zavedení nového programu pak ještě prohloubí deklarovaný deficit ve výdajích kapitoly 329 – MZe. Požadujeme zvážit, zda je nutné zavádět nový program, který bude generovat další nároky na státní rozpočet,“ stojí v materiálu. Nakonec ale správce státní kasy s vypořádáním připomínek souhlasil.
Ačkoliv se tato částka může zdát v poměru s obraty velkých zemědělských kolosů jako ne příliš významná, pro menší firmy, které pod ně spadají, už významná může být. Pod definici malého a středního podniku totiž nespadají ani malé zemědělské podniky, které jsou součástí velkých koncernů.
Se souhlasem Bruselu
Redakce iROZHLAS.cz požádala o zdůvodnění, proč tento titul navrhuje, přímo ministerstvo zemědělství. To ale nechce dosud neschválený návrh komentovat. „Vzhledem k tomu, že uvedený materiál je v současné době zařazen k projednání vládou a rozhodovací proces dosud nebyl ukončen, nepovažujeme za vhodné jeho konkrétní parametry ani navrhované nastavení předjímat či podrobně komentovat,“ uvedl pouze Marek Otava z tiskového oddělení.
V předkládací zprávě ale argumentuje zabezpečením potravinové produkce, zachováním produkčních kapacit i stabilitou cen potravin.
„Dotčené podniky v České republice představují významnou část produkční kapacity zemědělského sektoru a jejich dočasná nebo trvalá destabilizace v důsledku mimořádných škod způsobených nákazovou situací či nepříznivými klimatickými jevy se může bezprostředně promítat do narušení dodavatelských řetězců, dostupnosti zemědělských komodit, a v konečném důsledku i do cenové stability potravin,“ stojí v dokumentu.
Mluvčí PGRLF Barbora Šenfeldová vysvětlila, že cílem programu je umožnit čerpání podpory také zemědělským prvovýrobcům, kteří nesplňují podmínky definice malého a středního podniku. „Program byl připravován ve spolupráci s PGRLF a prošel standardním procesem notifikace Evropskou komisí. Vzhledem k tomu, že má být teprve projednán vládou, nebudeme v této fázi předjímat výsledek jejího jednání ani se podrobněji vyjadřovat k finální podobě programu,“ doplnila.
To, že program notifikovala Evropská komise, je uvedeno i v předkládací zprávě. Zjednodušeně to znamená, že ji ministerstvo, potažmo garanční fond o plánovaném programu informovaly a unijní špičky s jeho spuštěním souhlasily. Takový postup je pro členské státy povinný.
Návrh se ale nelíbí opozičním Pirátům, kteří se kvůli němu rozhodli obrátit na Evropskou komisi. „Dnes posíláme dopis Evropské komisi - Generálnímu ředitelství pro hospodářskou soutěž, kterou žádáme, aby další takovéto dotační programy pro největší agroholdingy již neschvalovala a naopak podpořila běžné zemědělce,“ napsal v tiskové zprávě poslanec Ivan Bartoš.
Ten připomněl, že se nejedná o první nový dotační titul pro velké zemědělce. „Situace je podobná jako na počátku tohoto roku, kdy vláda schválila Zemědělskému fondu dotační program za 250 milionů Kč, kdy opět čerpat mohou pouze velké agroholdingy,“ dodal.
Odborník: Má to smysl
Podle agrárního analytika Petra Havla by stát měl v oblasti pojištění podporovat všechny podniky, a to kvůli stále větším klimatickým rizikům, která vedou k ekonomickým ztrátám. Ty menší by si ale podle něj měly sáhnout na vyšší podporu.
„Osobně si myslím, že podpora pojištění by se měla týkat všech velikostí zemědělských podniků, vzhledem k tomu ale, že velké podniky mohou využívat výhody z jejich velikosti (lepší ceny při prodejích, množstevní slevy při nákupech osiv, hnojiv a dalších pro podnikání nutných produktů), mohly by se sazby podpory pojištění lišit podle velikosti podniků s tím, že malé a střední by mohly čerpat vyšší podpory. To by bylo podle mého názoru spravedlivé, a možná i v rámci EU obhajitelné,“ uvedl pro iROZHLAS.cz.
Přesně tak podmínky ministerstvo nakonec nastavilo. Zatímco malé a střední podniky si například při pojištění hospodářských zvířat mohou přijít na 25 až 50 procent uhrazených nákladů na pojištění, ty ostatní jen na 10 až 30 procent.
Šebestyánův návrh přichází několik týdnů poté, co redakce iROZHLAS.cz upozornila, že ministr nařídil vytvoření analýzy, která má vyznívat ve prospěch velkých zemědělských podniků a naopak v neprospěch státu. Psali jsme o tom ZDE.
Ministr je také od počátku kritizován opozicí, protikorupčními organizacemi nebo Asociací soukromého zemědělství, že lobbuje za velké podniky. Před svým nástupem totiž vedl Iniciativu zemědělských a potravinářských podniků, která sdružuje velké zemědělské podniky.
Autor: Eva Čemusová
Zdroj: iRozhlas.cz
