Zcela jasno zatím také není o detailech změn v podporách zemědělského pojištění prostřednictvím PGRLG, které mají být rozšířeny o podpory pro všechny zemědělské podniky, tedy i ty velké, na rozdíl od dosavadní praxe, kdy se podpora pojištění týkala jen malých a středních zemědělců. I vzhledem k tomu, že propojištěnost v ČR je oproti jiným zemím EU nízká, lze tento krok chápat také jako možnost tento stav změnit. Faktem je, že vzhledem k tomu, že zejména rostoucím klimatickým vlivům musí čelit všichni, jeví se také plošná podpora pojištění jako žádoucí. Rozšíření o velké podniky si ale vyžádá nové náklady PGRLF v deklarované výši 200 milionů korun, a vyvstává tak otázka, odkud se příslušné finanční prostředky vezmou. Korektní by přitom bylo akceptovat výhody velkých podniků plynoucí z množstevních slev při nákupu potřeb pro zemědělské hospodaření a jejich lepší vyjednávací pozici při prodeji svých produktů. To by v praxi znamenalo, že by měly mít menší a střední podniky možnost čerpat vyšší podpory na pojištění než ty velké. Zcela zásadní je ale podpora motivace zemědělců k pojištění, a tedy změna podmínek a struktury pojistných rizik.
Ministerstvo zemědělství (MZe) tento týden sumarizovalo objem podpor na projekty adaptace krajiny na rizika sucha a zlepšení vodního režimu v krajině. Podle MZe vydal resort na tyto účely v letech 2017 až 2025 celkem 144 miliard korun, přičemž podle MZe patřila k prioritám podpora výstavby a modernizace vodovodů a kanalizací, realizace 120 projektů propojení, posílení a zabezpečení vodárenských soustav, podpora drobných vodních toků, malých vodních nádrží a rybníků, kde bylo podpořeno více než 2 200 projektů, a příprava nových vodních nádrží (Vlachovice, Kryry, Senomaty, Šanov, Nové Heřminovy a poldr Skalička). Podle MZe je navíc od roku 2023 poskytována celofaremní ekoplatba, a to na přibližně 3,4 milionu hektarů zemědělské půdy, a pokračují také pozemkové úpravy, na které bylo v letech 2017 až 2025 vynaloženo 17,4 miliardy korun.
Negativní dopady počasí přitom v letošním roce ukázaly, že ani dosud vynakládané peníze nestačí, a že s prevencí rizik sucha, povodní, ale třeba i jarních mrazů bude ČR bojovat i nadále. To je spolu s nejvíce žádoucí strategií – podporou zadržování vody v krajině a půdě i výzvou pro strukturu dotací v následujících letech, a i proto by měli mít zemědělci k dispozici dostatek dat a také analýzy zamýšlených dotačních programů a strategií. O nich se ale toho moc neví, a minimálně z některých výpočtů Asociace soukromého zemědělství ČR (ASZ ČR) vyplývá, že realita se může významně lišit od toho, co je většinou mediálně prezentováno. To se týká zejména dopadů zastropování a EK navrženého principu krácení podpor podle roční výše dotací na zemědělský podnik, které by bylo při maximální výši 100 000 eur na podnik podle ASZ ČR výhodné i pro velkou část zemědělských podniků v ČR hospodařící do výměry 1 100 hektarů, a které by na tom byly lépe než dosud.
Tuzemští vědci a výzkumníci se mezitím věnují možnostem šetrnější ochrany zemědělských plodin. Jedním z příkladů je Simona Rodopská z Mendelovy univerzity v Brně (MENDELU), která zkoumá využití plazmou aktivované vody při ochraně rostlin bramboru před bakteriální chorobou. Rodopská se ale také věnuje vlivu plazmou aktivované vody na pěstování a ochranu léčivých, aromatických a kořeninových rostlin, přičemž v budoucnosti by plazmou aktivovaná voda mohla být jedním z doplňkových nástrojů ochrany rostlin využitelné v zemědělství, sadařství či vinohradnictví. Další projekt MENDELU, který prezentovala Nicole Frantová ve spolupráci se španělskou společností Vivagran, se týká výzkumu dvou netradičních obilných kříženců, Tritordeum a DDR. Každý z uvedených kříženců přitom nabízí odlišný potenciál. „Tritordeum by mohlo najít uplatnění především v potravinářství. Jeho mouka má přirozeně žluté až zlatavé zbarvení, které souvisí s obsahem luteinu. Lutein je navíc látka, která podle některých studií může pomáhat oddalovat degenerativní onemocnění oka u starších lidí,“ popisuje Frantová jednu ze zajímavostí nové odrůdy. Hybrid DDDR by podle ní naopak mohl rozšířit možnosti výroby krmiv pro hospodářská zvířata. Frantovou proto bude zajímat především množství nadzemní biomasy, kterou rostlina dokáže vytvořit.
Petr Havel
