Návrh pochází i z programového prohlášení vlády a původně se velké oborové organizace, jako je Agrární komora ČR nebo Zemědělský svaz ČR, k zavedení změny hlásily. Po prázdninách ale při setkání na Dialogu na farmě prohlásily, že jsou pouze pro prosazení tzv. informační povinnosti, tedy aby dal prodávající zemědělci o tom, že pozemek, na kterém hospodaří, změní majitele, vědět.
Ministerstvo ale plán na předkupní právo ještě neodpískalo, podle vyjádření zástupce tiskového mluvčího úřadu Marka Otavy se čeká na výsledky analýzy. Ačkoliv byl návrh novely v plánu legislativních akcí vlády určen na leden příštího roku, nyní Otava sdělil, že „nelze ani zodpovědně sdělit předpokládaný časový harmonogram kroků směřujících k přijetí určité varianty regulace.“
Celý plán měl původně pomoci tomu, aby nemohla tak rychle narůstat kvůli spekulacím cena zemědělské půdy. Hektar stál v průměru podle serveru Farmy.cz loni přes 372 tisíc korun, proti období před dekádou byl zhruba na polovičních hodnotách. Druhým důvodem byla větší jistota zemědělců, že o pole, na něž léta dávají dostatečné množství hnojiv, nepřijdou. V ČR je držba půdy značně rozparcelovaná, podle několik let starých dat Eurostatu je v ČR v pachtu 72 procent zemědělské půdy, ČR je v tomto ukazateli v EU čtvrtá po Bulharsku, Maltě a Slovenku, přičemž evropský průměr činí 49 procent.
Proti plánu se ale okamžitě ozvala například Asociace soukromého zemědělství ČR, podle které by šlo o zakonzervování současného stavu a podporu velkých agropodniků. „Velké zemědělské podniky v čele s holdingem Agrofert by si zákonným předkupním právem na půdu upevnily svůj dominantní vliv. Současným vlastníkům by se naopak jejich majetek znehodnotil,“ informovala asociace v létě. Největší skupiny v ČR jsou holding Agrofert nebo zemědělská divize banky JTZE.
Na farmě se omezení odmítlo
Nakonec se po vlně kritiky k tomu, že by předkupní právo bylo příliš, přidala právě i komora, ale i nově vznikající Farmklub – klub racionálního zemědělství, který vede zakladatel a bývalý předseda ASZ Stanislav Němec, Českomoravský svaz zemědělských podnikatelů nebo Společnost mladých agrárníků ČR. „Předkupní právo může být invazivním zásahem do vlastnických práv, ale za racionální (instituce) považují kodifikaci povinnosti vlastníka neveřejně informovat pachtýře o záměru prodeje propachtované půdy,“ stojí v zápisu z Dialogu na farmě, který se uskutečnil právě na farmě u Němců v Radonicích na kraji Prahy.
Podle prezidenta Agrární komory Jana Doležala by šlo prakticky o ukotvení slušného chování, kdy by mělo dojít jenom k informování zemědělce, zbytek by záležel na trhu. Toto setkání bylo samo o sobě zajímavé, Němec jím chtěl sjednotit zemědělskou obec, pozval na ně všechny nevládní oborové organizace, většina z nich zástupce poslala s výjimkou ASZ.
Dalšími body, které tehdy zástupci naprosté většiny zemědělských organizací odsouhlasili, byla snaha o snížení daně ze zemědělské půdy zpět na 0,75 procenta a snaha o zrušení danění dotací v příštím programovacím období evropské zemědělské politiky, které by mělo začít od roku 2028. Účastníci odmítli postoje, kdy se spousta věcí v zemědělství, které by pomohly všem, neschválí, protože by mohly pomoci i Agrofertu.
Například zemědělský svaz se od tvrdého předkupního práva odvracel už na jaře, mimo jiné proto, že po posledních letech stejně není mezi zemědělci dostatek peněz na to, aby reálně předkupní právo využili, naopak se jeho představitelé obávali většího příchodu polozemědělských společností například z řad nejrůznějších fondů, které je nakonec přeplatí.
Jak ale dříve řekl MF DNES a iDNES.cz předseda JTZE Jan Šimek, velcí zemědělští investoři spíše budou nakupovat mimo EU. „Protože i tam mohou koupit v řádově větších objemech, to zaprvé. To je důvod, proč v EU nejsou žádní skutečně velcí investoři, jako jsou třeba v Severní a Jižní Americe, na Ukrajině, v Austrálii atd. Není obava, že by finanční skupiny půdu skupovaly, protože ji můžou mít jinde snáz. Kam investují investoři ze Saúdské Arábie nebo velké nizozemské skupiny? V EU rozhodně ne,“ uvedl. Podle něj je předkupní právo spíš bojem proti dopisům s rizikovými nabídkami, které vlastníkům pozemků chodí.
„Hlášky, že by předkupní právo bylo nějakým zločinem nebo snad kradením půdy, to je jenom vylhaná bouřka ve sklenici vody. Reálně by došlo jenom k omezení přeprodejců půdy, kteří se živí tím, že ji na čas sami koupí a pak ji prodají vedlejšímu zemědělci o 20 až 50 procent dráž,“ popsal dříve Šimek.
Autor: Jan Drahorád
Zdroj: iDnes.cz
