Pro necelou polovinu obyvatel ČR se tak i kvůli tomu zvýší v roce 2027 platby za vodné. Rozdíl pěti korun by měl být příjmem státního rozpočtu a následně využit k posílení rozpočtu ministerstva zemědělství (MZe) na vodní hospodářství, a peníze navíc tedy nezískají vodohospodářské společnosti, které lidem dodávají pitnou vodu.
Vodné i stočné ale i tak v příštím roce vzroste oproti letošnímu roku pravděpodobně v rozpětí od dvou do deseti procent vzhledem k rostoucím nákladům vodohospodářů a také kvůli změně metodiky MZe oceňující vodohospodářský majetek.
Z hodnoty majetku se totiž odvíjí výše ze zákona povinných investic a obnovy takzvané vodohospodářské infrastruktury, což jsou čistírny odpadních vod, úpravny vod, vodojemy a sítě, jimiž je do domácností přiváděna pitná voda a odváděna voda odpadní.
Čtvrt století beze změny: Proč stát zdražuje podzemní vodu o 250 %?
Záměr zvýšit poplatky za odběr podzemních vod není nový, v minulosti se o to pokoušelo několik ministrů životního prostředí napříč politickým spektrem, a ačkoli po zvýšení léta volala (nejen) odborná veřejnost, žádný z pokusů nebyl úspěšný.
Výsledkem je, že se poplatky za odběr podzemních vod nezměnily od roku 2001, zatímco poplatky za odběr povrchové vody rostou každoročně a v současné době se v průměru pohybují kolem osmi korun za kubík. V různých regionech se přitom liší, neboť v ČR působí pět státních podniků Povodí, které inkasují za kubík povrchové vody k výrobě pitné vody rozdílné částky.
Vládní návrh má sice narovnat disproporci mezi povrchovou a podzemní vodou, zásadním motivem je však ochrana podzemních vod v ČR před dlouhodobým suchem. Hydrologická data varují, že zásoby podzemní vody jsou vyčerpány z 85 procent, takže levné čerpání strategických hlubinných rezerv už není udržitelné.
Zdroje podzemní vody každopádně představují „železnou“ zásobu do budoucnosti, ale vzhledem k tomu, že voda z nich byla dosud výrazně levnější, motivace k většímu využití povrchových vod chyběla.
Účet za vodné od dubna 2027: Na koho reálně dopadnou vyšší poplatky?
Nárůst poplatků za odběr podzemních vod o pět korun za kubík by měl platit od dubna 2027, pokud bude schválen ve třetím čtení. Je to ale téměř jisté už i proto, že s dodatečnými zdroji počítá státní rozpočet. Bylo by však i nanejvýš žádoucí, aby schválen byl, a to zejména s ohledem na potřebnou ochranu podzemních zdrojů vody.
Určitý problém nicméně přinese při stanovení vodného, které se obvykle mění na počátku kalendářního roku a platí po celý rok. Jednání o cenách na příští rok totiž v současné době finišují, a v řadě lokalit jsou už navíc domluvené, to však na základě stále ještě platných nižších poplatků za odběr. Změny se ale budou týkat jen takových vodohospodářských společností, které vyrábějí pitnou vodu z podzemních zdrojů. Tou je ovšem v současné době zásobována necelá polovina obyvatel ČR.
Výjimka pro obce a studny: Kdo se vyhne skokovému zdražení?
Pro menší obce nebo zemědělce je dále podstatné, že podle návrhu nebudou, stejně jako dosud zpoplatněny odběry podzemní vody ve výši 500 kubíků měsíčně nebo 6 000 kubíků ročně. Zmiňovaných 6 000 kubíků ročně přitom představuje při současné průměrné spotřebě pitné vody na obyvatele a rok možnost zásobovat necelých 200 obyvatel, kde by se tak neměl nárůst poplatků promítnout.
To ale v praxi znamená, že rozdíly mezi cenou vodného se v ČR dále prohloubí ve prospěch malých odběratelů vody z obecních studní, přičemž již dnes jsou tyto rozdíly předmětem dotazů, spekulací i jisté závisti. Malé obce ale na druhou stranu bojují s nízkými rozpočty, rostoucími náklady a povinnostmi, takže i v tomto směru má návrh svou logiku.
Tak či tak jde o revoluční a potřebnou legislativní změnu, která měla být přijata už dávno, přičemž systémově by mělo ještě větší logiku, aby poplatky za odběr podzemních vod nebyly ve srovnání s povrchovou vodou nižší nebo srovnatelné, ale dokonce vyšší. Což lze v budoucnosti zřejmě očekávat.
Autor: Petr Havel
Zdroj: Reflex.cz
