„Myslím si, že se České republice podařilo prosadit hlavní priority pro další směřování společné zemědělské politiky,“ uvedl ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) po pondělním jednání ministrů EU v Lucemburku.
Ti se shodli na části pravidel včetně pomoci mladým farmářům. O nejvyšších platbách se však kvůli sporům rozhodne až později s rozpočtem Unie na roky 2028 až 2034.
Zemědělci dostávají z EU podporu podle toho, na kolika hektarech hospodaří. Čím více půdy, tím obvykle více peněz. Vedle toho mají i další dotace, třeba za ekologická opatření.
Evropská komise chce novou platbu podle rozlohy postupně krátit: z části nad 20 tisíc eur (zhruba půl milionu korun) ročně by ubírala čtvrtinu, ve vyšších pásmech polovinu a tři čtvrtiny. Po krácení by jeden příjemce dostal nejvýše sto tisíc eur ročně, tedy asi 2,5 milionu korun. Omezení by se netýkalo všech zemědělských dotací.
Co to znamená? Při modelové sazbě 200 eur (pět tisíc korun) na hektar by farma se sto hektary o nic nepřišla. Podnik s tisíci hektary by ale místo pěti milionů dostal jen asi 2,16 milionu korun. Podnik s dvěma tisíci hektary by místo deseti milionů inkasoval nejvýše 2,5 milionu. Rozdíl činí 7,5 milionu korun ročně.
Český Goliáš
Česko je přitom v Evropské unii rekordmanem ve velikosti zemědělských podniků. Na jednu farmu zde podle dat Eurostatu za rok 2023 připadalo v průměru 106 hektarů, vůbec nejvíce ze všech členských zemí. Unijní průměr nedosahoval ani osmnáct hektarů.
České farmy jsou tak šestkrát rozlehlejší než ty evropské. Na tuzemském zemědělství se dodnes podepisuje dědictví někdejších družstev a státních statků.
Koncentrace půdy ale není jen českým specifikem. V celé EU hospodaří pouhých 7,6 procenta farem o rozloze alespoň padesát hektarů na více než dvou třetinách zemědělské půdy. Právě proto se v Bruselu vede spor, zda mají největší podniky dál dostávat vysoké platby podle rozlohy, nebo zda má více peněz směřovat k menším zemědělcům.
Česko a Slovensko chtějí, aby si každý stát mohl sám rozhodnout, jestli nejvyšší platby zastropuje. A požadují také posuzování jednotlivých zemědělských podniků. Pro holdingy s více společnostmi by to mohlo znamenat zásadní rozdíl.
Představme si skupinu s 2500 hektary. Při stejné modelové sazbě by jako jeden příjemce narazila na strop 2,5 milionu korun. Kdyby ale bylo možné posuzovat pět samostatných firem po 500 hektarech, dostaly by po postupném krácení dohromady asi 7,7 milionu korun. Rozdíl tak dělá pět milionů.
Dotklo by se to nejvíc Agrofertu
Mezi velké skupiny s mnoha zemědělskými firmami patří i Agrofert. Premiér Andrej Babiš (ANO) letos v únoru vložil jeho akcie do svěřenského fondu RSVP Trust a tvrdí, že tím střet zájmů vyřešil. Evropská komise si tím není jistá. V září proto Česku pozastavila proplacení zhruba 77 milionů korun, které už stát firmám z holdingu vyplatil. Se sporem o zastropování to přímo nesouvisí, Agrofert by ale patřil k těm, kterých by se nová pravidla týkala nejvíce.
Ministr Šebestyán vedl v letech 2013 až 2022 Státní zemědělský intervenční fond a už tehdy čelil kritice kvůli dotacím pro Agrofert. To, že je fond vyplácí i nyní, obhajuje tím, že Komise zatím formálně nerozhodla o jejich zastavení.
Odpor proti zastropování pak vysvětluje tím, že české zemědělství je jinak uspořádané než jinde v Evropě. Podle Šebestyána pochází 85 procent českého mléka z podniků nad tisíc hektarů.
Velcí souhlasí, malí chtějí čísla
Zatímco Zemědělský svaz podporuje dobrovolné zastropování, Asociace soukromého zemědělství, zastupující hlavně rodinné farmy, český postup kritizuje. „Zatím se nelze ubránit dojmu, že ministerstvo zemědělství hájí zájmy jenom nějakých užších skupin podniků,“ napsal předseda Jaroslav Šebek na webu asociace.
Požaduje proto zveřejnění propočtů, které by ukázaly, komu změny prospějí. Ministerstvo namítá, že bez konečných pravidel a rozpočtu nelze dopady spolehlivě vyčíslit.
Přísnější omezení podporují také francouzské agrární komory. Proti povinnému zastropování naopak vystupují Německo a Itálie. Berlín odmítá jednotný limit, Řím navíc požaduje zohlednění nákladů na zaměstnance.
Členské státy chtějí dosáhnout dohody ještě letos, konečná pravidla by měla být schválena během roku 2027.
Autor: Hana Fruhwirtová
Zdroj: Novinky.cz
