Jak zjistil iROZHLAS.cz, ministr zemědělství Martin Šebestyán plánuje z rozpočtu resortu vyčlenit 200 milionů korun na nový program podporující pojištění plodin a zvířat. Podmínky čerpání jsou však nastaveny tak, že přes ně projdou jen ti největší: žadatel musí zaměstnávat minimálně 250 lidí nebo dosahovat ročního obratu přes 1,2 miliardy korun (50 milionů eur) s bilanční sumou přesahující miliardu. Běžný rodinný statek tak může na tuto státní podporu rovnou zapomenout.
Vláda argumentuje stabilitou cen, opozice varuje před schodkem
Ministerstvo zemědělství v předkládací zprávě obhajuje náhlou štědrost k velkopodnikatelům „zabezpečením potravinové produkce, zachováním produkčních kapacit i stabilitou cen potravin“. Zpráva sice uvádí, že Evropská komise se spuštěním programu souhlasila, opozice ale upozorňuje na zásadní háček a to chybějící finanční krytí.
Stínový ministr zemědělství Petr Bendl (ODS) zdůrazňuje, že samotné ministerstvo financí v připomínkovém řízení varovalo před prohloubením deficitu v resortu. „Nový program může ještě prohloubit nedostatek peněz v zemědělství, zejména v oblasti vodního a lesního hospodářství,“ upozornil Bendl na síti X s tím, že by veřejnost měla vědět, na úkor čeho bude vláda nový program financovat.
Ještě ostřeji reaguje bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš, který v kroku vidí přímé nahrávání obřím strukturám typu Agrofertu. Připomíná, že jde letos už o druhý podobný balík – počátkem roku vláda přiklepla velkým holdingům dotační program za 250 milionů korun přes Státní zemědělský intervenční fond.
Rekordní české farmy: 130 hektarů na podnik
Piráti se kvůli postupu kabinetu obracejí přímo na Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise. Žádají unijní orgány, aby podobné dotační tituly pro největší hráče dále neschvalovaly a podpořily raději běžné zemědělce. Ačkoliv Bruselské úřady dotační tituly formálně posvětily, podle Bartoše je nutné jim detailně popsat českou realitu.
„Průměrná velikost zemědělské farmy v EU je 17 hektarů – například v Polsku je to 10 až 15 hektarů, ve Španělsku 30 hektarů, ale v České republice je to rekordně až 130 hektarů. Způsobené je to právě politikou trvalé podpory velkých agroholdingů. Je to nezdravé a doplácí na to běžní lidé i životní prostředí,“ uvádí Bartoš.
Vymyslela vláda kličku na vracení starých dotací?
Celý případ má navíc pozoruhodnou předehrávku. V minulosti velké agroholdingy neoprávněně čerpaly dotace z PGRLF na pojištění, které byly určeny výhradně malým a středním firmám. Po tlaku Pirátů a následných soudních rozhodnutích musely tyto společnosti desítky neoprávněně získaných milionů korun státu vrátit.
Nyní se však zdá, že vláda hledá cestu, jak agroholdingům tyto prostředky kompenzovat. Pod podle Bartoše si stát zadal zpracování analýzy, jejíž zadání má jako viníka tehdejšího pochybení určit samotný stát. Agroholdingy by tak díky posudku mohly vysouzené peníze požadovat po státu zpět.
Zatímco běžní zemědělci bojují s byrokracíí i dopady klimatu, dotační mašinérie pro největší hráče šlape naplno. Zda bruselské ředitelství pro hospodářskou soutěž na výzvu z Prahy zareaguje, ukážou nejbližší týdny.
Autor: Matěj Nejedlý
Zdroj: Reflex.cz
