Výzkum může pomoct lépe objasnit fungování kůrovce, který v minulých letech způsobil v českých lesích rozsáhlou kalamitu. Vědci nyní zkoumají také hypotézu, zda lýkožroutům nemůže usnadňovat život dostupnost dusíku pocházejícího ze znečištěného ovzduší.

Kůrovec je podle studie v trávení mnohem soběstačnější, než se předpokládalo. "Ukázalo se, že nejaktivnější enzymy štěpící celulózu pocházejí přímo od samotného kůrovce, nikoli od jeho mikrobiálních partnerů. Brouk tedy disponuje vlastní biochemickou výbavou pro zpracování hlavní složky dřeva a v tomto směru není zcela závislý na houbách," uvedla Tereza Veselská z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Jedním z nejvýznamnějších zjištění studie je fakt, že jednotlivé organismy v kůrovčím střevě si kompletní biochemické reakce předávají jako štafetový kolík. Vědci se ve výzkumu zaměřili na bakterie, které podle nich v trávicím traktu kůrovce fungují jako efektivní chemická továrna. Přeměňují anorganické nitráty z kůry stromů na amoniak, čímž do systému přivádějí zcela nový, dosud neznámý zdroj dusíku. Výzkum prokazující takto úzkou metabolickou provázanost mezi kůrovcem a jeho mikrobiomem je podle vědců zásadní pro poznání fungování celého systému přírody.

„Zjistili jsme, že právě nitráty pocházející z průmyslových emisí a atmosférického spadu, které se hromadí v prostředí kalamitních lesních porostů, mohou prostřednictvím bakteriální přeměny napomáhat úspěchu brouka," zdůraznil vedoucí projektu Miroslav Kolařík z Mikrobiologického ústavu AV ČR.

Anorganický dusík se do kůry stromů dostává mimo jiné z atmosférického znečištění a spadu. Vědci proto formulovali hypotézu, že tato zvýšená nabídka dusíku v prostředí by mohla přes bakteriální přeměnu zlepšovat výživu kůrovců, zvyšovat jejich životaschopnost a podporovat jejich masové přemnožení. Tato myšlenka nyní čeká na další podrobné ověření.

abz snm

Zdroj: ČTK