Bioplynové stanice doplácejí na solární zlatokopectví

Sdílejte článek
Bioplynové stanice doplácejí na solární zlatokopectví

Rodina Novákových z Obory na Táborsku vyhrála v roce 2008 soutěž „Farma roku“, kterou tradičně organizuje Asociace soukromého zemědělství. Moderní usedlost zaujala porotce i tím, že v ní pracuje bioplynová stanice. Podle hospodáře Martina Nováka to však nemusí být zlatý důl, zvláště když se nařízení a zákony neustále mění.

Nesnadné plánování

„Stavba bioplynové stanice byla pro nás velkou investicí, u které jsme pečlivě propočítávali splatnost. Pod vlivem obří výstavby solárních panelů na zemědělské půdě se však najednou zrušily daňové prázdniny i u bioplynových stanic. Měli jsme na ně nárok během pěti let, ale stihli jsme využít jen dva - a ejhle, už je konec,“ vysvětluje Martin Novák.

Přesto nelituje, že se do stavby bioplynové elektrárny pustil. Ta přišla Novákových na 36 milionů korun, a to bez započítání práce a času, který budování tohoto zdroje energie věnovali všichni členové rodiny. Farmářům se podařilo získat na první etapu projektu dotaci z Programu rozvoje venkova ve výši čtyřiceti procent investice.

V současné době stanice vyrábí pět set kilowattů za hodinu. Teplem zásobuje zatím dva domy a skleník, ale už se připravuje rozvod tepla do okolních stavení. Plán počítá s vyhříváním zhruba poloviny vesnice.

Kromě provozování elektrárny chovají Novákovi asi osmdesát krav, které denně nadojí přibližně dva tisíce litrů mléka. Obhospodařují také zhruba čtyři sta padesát hektarů půdy. Na sto hektarech osetých pšenicí vypěstují asi pět set tun této plodiny ročně. Další důležitou plodinou je kukuřice, která nachází uplatnění ve vlastní bioplynové stanici. Svažitější pozemky pak hospodář osazuje trávou, čímž zabraňuje erozi. „V bioplynové stanici lze zužitkovat i trávu, takže jejím pěstováním vyhovujeme dnešním trendům. Líbí se mi, že bioplynová stanice uzavírá zemědělský kruh činností.

Využijeme v ní vlastně veškerou biomasu vzniklou v hospodářství a odpadový produkt - digestát - funguje ještě jako dobré hnojivo, o vytápění farmy ani nemluvě,“ říká Martin Novák.

Zvažuje, že v budoucnu se vrátí také k pěstování řepky a postaví sušárnu na štěpku.

Ve stadiu růstu

Rodina Novákových začala hospodařit v Oboře v roce 1991 na pouhých dvaceti hektarech. Hned od začátku se pustila do chovu skotu a hledala možnosti, kde, jak a od koho si pronajmout více zemědělské půdy.

Rozmach přinesla koupě dalšího statku v Struhách, vzdálených několik kilometrů. Statek v Oboře zaměstnává tři generace rodiny Novákových, a navíc dává práci i šesti zaměstnancům.

Úspěšný zemědělec koupil nedávno i rozpadlý areál bývalého zemědělského družstva, který se snaží postupně opravit, aby posloužil k dalšímu rozšíření chovu krav.

Novákovi jsou členy Asociace soukromého zemědělství v oblasti Tábora, která zastupuje zájmy desítek sedláků v okolí.

Otištěno v Denících

Přečteno: 456x