Zásadním bodem jednání byla nitrátová směrnice a probíhající revize rozsahu zranitelných oblastí. Požadavkem ASZ bylo, aby došlo ke zvážení jednak významného poklesu živočišné výroby v posledních letech a také faktu, že nikoli jen zemědělská činnost a hnojení je vždy příčinou vyplavování nitrátů do spodních vod, což potvrzují vědecké poznatky a uskutečněný monitoring. Je třeba brát také v úvahu fakt, že množství požadavků a kontrol cross-compliance již do značné míry pokrývá nebezpečí, které má za cíl nitrátová směrnice eliminovat. Bohužel výsledek byl po letos prováděné revizi zranitelných oblastí a po jednáních na Mze přesně opačný - namísto snížení plochy, na kterou se vztahují povinnosti vládního nařízení, došlo k jejímu navýšení o zhruba 3% na celkových 48% plochy zem. půdy v ČR. Zde tedy nebyl a ani nemohl být zaznamenán větší úspěch, neboť legislativní proces je v závěrečné fázi a MŽP pouze přislíbilo přesnější analýzu monitoringu N- látek a důvody jejich navyšování.
Větší úspěch byl zaznamenán při jednání o budoucí roli České inspekce životního prostředí v systému preventivních kontrol cross-compliance. Stanovisko ASZ, podobně jako i dalších nevládních zemědělských organizací v rámci Antibyrokratické komise Mze je, že ČIŽP by dále neměla u zemědělců provádět preventivní typy kontrol v rámci CC, ale že ČIŽP má zasahovat teprve v těch případech, kdy dojde k poškození životního prostředí, resp. porušení zákona. Obsah dozorové činnosti ČIŽP v rámci cross-compliance (například u ptačích lokalit, Natury 2000, apod.) by měl převzít některý z kontrolních orgánů v gesci Mze. Tento návrh se setkal s příznivou reakcí ministra, který slíbil, že zadá úředníkům MŽP a ČIŽP zpracovat tento úkol.
ASZ ČR dále požádala ministra o zrušení současné kategorizace biopaliv S1 a S2, které v praxi vede k obcházení pravidel a k plýtvání státních prostředků. Naším návrhem, který se také setkal s pozitivní odezvou MŽP, je nastavit pouze jedinou kategorii tak, aby nemohlo docházet k účelovému, resp. fiktivnímu zatřídění vyrobených a překoupených biopaliv do nejpříznivějších kategorií ve vztahu k příjmu dotací. Navrhujeme celý systém liberalizovat a rozhodující by napříště bylo pouze hledisko skutečné výhřevnosti dodaného biopaliva. Přičemž tomuto záměru nebrání ani evropská legislativa.
ASZ zároveň vyslovila zásadní nesouhlas s návrhem vládního nařízení, které zemědělským subjektům, kteří jsou kategorizováni jako potenciální znečišťovatelé, stanovuje povinnost skládat předem kauce a dávat finanční záruky, ze kterých by měly případné ekologické havárie být hrazeny. Tento návrh je, dle našeho názoru, naprostým nesmyslem, který se snaží špatnou cestou řešit něco, co v praxi běžně – například formou dobrovolného pojištění, již funguje. Jedná se o povinnost deponovat určité sumy peněz na účtech nebo disponovat bankovními zárukami. Dalším problémem je, jak bude dopředu kvantifikován rozsah případné ekohavárie a potenciálních škod.
Předseda ASZ Josef Stehlík dále otevřel otázku potřeby zapojení resortu MŽP do kofinancování pozemkových úprav, které zatím platí pouze ministerstvo zemědělství. Mimo základního poslání těchto úprav, které spočívá ve vyjasnění vlastnických práv, zpřístupnění pozemků, jde také současně řešení cestní sítě a zpravidla se počítá i s realizací různých krajinotvorných a enviromentálních opatření, které ovšem již spadají spíše do působnosti MŽP. Ani tento návrh ministerstvo životního prostředí, ústy pana ministra neodmítlo, který slíbil hledat možnosti v rámci svých dotačních titulů. Pokud zde dojde v nějaké formě ke spolufinancování, mohlo by dojít k většímu objemu prováděných pozemkových úprav a k jejich plošnému zrychlení.
ASZ závěrem prezentovala myšlenku zásadní změny v dotačních podporách výroby energie z obnovitelných zdrojů. Jde o zavedení podpory výhradně pro takové technologie, které vyrábí teplo nebo el. energii z odpadních surovin. Velkou výzvou je využití komunálního biologického odpadu do výroby kompostů, které reálně řeší využití organického odpadu ze zemědělské produkce a návrat organické hmoty do půdy, zároveň přitom pomáhá řešit problém ČR s množstvím ukládaných odpadů - na rozdíl od účelově pěstovaných monokultur, které jsou drahou potravou např. pro bioplynové stanice a nulovým přínosem pro životní prostředí v dané lokalitě. MŽP vyjádřilo také o těchto návrzích ASZ dál vážně jednat. V současné době však již existuje dotační titul MŽP (operační program ŽP - Osa 4.1. Zkvalitnění nakládání s odpady) na kompostování komunálního biologického odpadu, který lze použít na pořízení kompostovacího plata, svozné techniky apod., avšak není ze strany zemědělců příliš využíván – kancelář ASZ proto v nejbližší době zjistí podmínky a budeme naše členy informovat.
Pracovní schůzku, která probíhala také za účasti náměstka ministra a ředitele sekce ochrany přírody a krajiny Tomáše Tesaře a poradce ministra Viléma Žáka lze nakonec hodnotit jako poměrně konstruktivní.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
15.9.2011
