Rada ASZ odmítla zejména zavedení nového prvku – tzv. platebních nároků, které mají být podmínkou pro obdržení přímých plateb. Takové řešení, které má podle oficiálního zdůvodnění předejít účelovému dělení velkých farem kvůli zastropování, je třeba za ČR rozhodně odmítnout.
Tento návrh ASZ považuje za naprosto nepřijatelný, který je ve své podstatě v příkrém rozporu se všemi proklamacemi ať už o potřebě konkurenceschopnosti či účelně vynakládaných prostředcích. Pokud budou platební nároky vytvořeny a bude možné je v praxi odpojit od fyzického hospodaření, bude to znamenat nejen nesmyslné zakonzervování současné situace omezováním vstupu nových subjektů, ale především vytvoření černého trhu s těmito platebními nároky mezi zemědělci. Nejdůležitějším argumentem je ovšem fakt, že pro několik málo procent podniků se bude tomuto sytému podřizovat drtivá většina hospodářství v celé EU. ASZ proto požaduje po ministrovi zemědělství, aby tento bod Mze zařadilo mezi své priority pro další jednání.
Některé prvky nové evropské agrární politiky naopak mohou být zajímavé, ale obecně je třeba u nich nastavit možnost volby. Rada ASZ proto požaduje, aby například zejména 7% „dobrovolně-povinného“ ozelenění bylo opravdu zcela dobrovolné (bez sankcí za jejich neplnění), neboť v některých výrobních oblastech by to bylo zcela zřejmým ekonomickým nesmyslem. Tudíž je třeba zajistit spodní úroveň plateb, které by měly být jistým příjmem (v případě splnění základních požadavků) a všechny ostatní příjmové složky přímé platby byly pouze jako nadstavba záležející na svobodném rozhodnutí každého sedláka.
Obecně však, vzhledem k rostoucí složitosti a kladení nových a nových podmínek, které ve svém důsledku budou muset být opět nějak kontrolovány, ASZ považuje celý tento „reformní návrh“ za podhoubí pro růst neúčelné byrokracie. Je to zvláštní paradox, jestliže si lze představit, že požadavky bezpochyby většiny států byly přesně opačné. Zjednodušení SZP EU se tedy nekoná a přestože z návrhů vyplývá, že mnohé podmínky budou na rozhodnutí jednotlivých členských států, po zkušenostech s nastavováním předchozích opatření se zatím zdá, že nebude zřejmě tak jednoduché u českých úředníků vyjednat racionální a v praxi realizovatelná řešení.
Rada ASZ tak částečně přivítala pouze snahy o zastropování, nicméně přednastavená kritéria opět nejsou dobrá, neboť především hledisko počtu pracovníků, respektive spíše velmi zvláštní způsob jejich přepočtu na farmě může poškodit progresivní podnikatele.
Celostátní Rada ASZ nepovažuje diskusi k jednotlivým oblastem návrhu reformy za uzavřenou a to ani uvnitř svých členských organizací a v podrobnější diskusi bude pokračovat na svém příštím zasedání, které se uskuteční již za necelý měsíc.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
