Měsíc před vstupem do EU zjišťujeme, že :
Mze ČR vydalo sice brožuru „Podpora zemědělství vrozšířené Evropě“, skonkrétními příklady využití dotací i spodmínkami pro jejich získání, ale :
- Podmínkou pro získání dotací je zavedení registru půdních bloků, který však dosud není ukončen.
- Další podmínkou je akreditace Agrární platební agentury, která však dosud neexistuje.
Vbrožuře jsou uvedena pravidla Horizontálního plánu rozvoje venkova (HRDP), ale již dnes víme, že o podporu na předčasné ukončení zemědělské činnosti bude možno žádat až od roku 2005. Dále zjišťujeme, že podle výkladu Petry Dvořákové zMze ČR není cílem tohoto opatření podporovat formální převod farmy zrodičů na jejich potomky a zachovat tak kontinuitu hospodaření a života farmy, jak uvedla „má umožnit hospodaření mladým zemědělcům, kteří by se jinak ktomuto podnikání a půdě nemohly dostat“.
Znamená to, že pokud chce zemědělec získat podporu za předčasný odchod do důchodu, musí prodat farmu cizí osobě, nikoliv potomkovi? Domnívá se snad autorka výroku (respektive Mze ČR), že mladí jsou tak finančně silní, že si mohou koupit zavedenou farmu? nebo je to jen opatření Mze ČR, jak zkomplikovat převod farmy zrodičů na potomky? Nebo snad obranné opatření Mze a MR ČR proti čerpání prostředků zEU, které je třeba dofinancovat znárodních zdrojů? Proslýchá se rovněž, že od roku 2007 nebudou již do méně příznivých oblastí zahrnuty ostatní méně příznivé oblasti, typu OA a OB. Dosud nejsou zveřejněny podrobné podmínky hospodaření vtěchto oblastech ani podmínky hospodaření, směřujícího kšetrné péči o životní prostředí (tzv. Agro-enviromentální opatření). Hovoří se i o nedostatku finančních zdrojů na zalesňování zemědělské půdy. Nárok na dotaci na údržbu krajiny vLFA oblastech je m.j. podmiňován zatížením velkými dobytčími jednotkami (dále jen VDJ) na každý hektar obhospodařované půdy. Je logické, že snižování zornění zatravněním svažitých pozemků vLFA oblastech s sebou nese potřebu chovu býložravců, ke zkrmování vyprodukované píce. Není však logické, proč je zatěžována VDJ i orná půda. Stejně tak nelogicky je stanoven limit minimálního zatížení 0,15 VDJ/ha, když zemědělec splní požadavek údržby krajiny sečením travních porostů a odklizením biomasy zpole (sušení sena, senážování a pod.), bez chovu býložravců. Návrh přepočtových koeficientů Mze ČR u jednotlivých kategorií býložravců vůbec neuvažuje skoeficientem přepočtu na VDJ u jelenovitých ve farmových chovech. Při údržbě travních porostů pastvou je stanoveno, že zatížení VDJ se musí pohybovat vrozmezí 0,5 až 1,0 VDJ/ha trvalého travního porostu. I tento navržený ukazatel není stanoven odpovědně neboť je vpřímém rozporu st.zv. Nitrátovou směrnicí. Jedna kráva na 1 hektaru = 1 VDJ/ha vyprodukuje 80 kg čistých živin dusíku. Přitom, „ Zásady správné zemědělské praxe“ a „Nitrátová směrnice“ nám ukládají, že vohrožených oblastech, kam patří většina území LFA (méně příznivých oblastí) může být hnojení dusíkem, na trvalých travních porostech, maximálně ve výši do 40 kg č.ž./ha.
Ztoho plyne, že zatížení může činit nejvýše 0,5 VDJ/ha.
- Operační program Zemědělství je vbrožuře popsán dostatečně. Dosud však nejsou schváleny podmínky pro předkládání projektů. Ukazatel finančního zdraví podniku (žadatele) je jistě důležitý pro přijetí projektu, ale podmínka předložení „Přiznání kdani zpříjmů“ za 3 roky zpětně, je podmínkou diskriminující pro mladé začínající zemědělce, kteří teprve začínají hospodařit. Lze pochopit, že podpora zOperačních programů je určena pouze pro ekonomicky zdravé podniky a ne pro skomírající hospodářství, ale u mladých začínajících zemědělců by mělo být vycházeno zjejich podnikatelského záměru. Nebo se snad autoři návrhu domnívají, že mladí začnou hospodařit skosou a vidlemi, vydrží to 3 roky a budou přitom prosperovat, aby mohli požádat čtvrtým rokem o podporu? Domnívají se, že takto udržíme mladé lidi na venkově, zejména voblastech LFA? Nebo je to záměr, zakonzervovat současný stav družstevního hospodaření?
Zástupci Mze ČR nás ujišťují, že všechny požadované dokumenty budou dopracovány a
schváleny vtermínu do 1.5.2004. Zemědělec se však musí rozhodovat o tom co zaseje či zasází již teď a ne až po vstupu do EU.
Nekoncepčnost zemědělské politiky vČR byla již příčinou neznalosti a chyb při procesu
vyjednávání podmínek sEU. Nedostatečné kvóty na krávy bez tržní produkce mléka, ovce a kozy, ale i předpisy, tvořené Mze ČR , doléhají nejvíce na méně příznivé oblasti (LFA).
Dosavadní politika Mze ČR, spočívající vpodporování intenzivní zemědělské výroby, tomu jen napomáhá. Kladu si otázku, je-li to neschopností či záměrem ministerských úředníků nebo lobbystickým tlakem zemědělských podniků, hospodařících vprodukčních oblastech.
Ing. Jan Votava
soukromý zemědělec zoblasti Vysočiny
Zdroj: ASZ ČR
