Jaká je hlavní náplň seminářů a komu jsou semináře určeny?

Semináře jsou zaměřené zejména na stávající mysliveckou činnost a určené především zemědělcům a vlastníkům pozemků. Kladou si za cíl poskytnout odborné rady a kvalitní informace ohledně současného zákona o myslivosti. Radí, jak se vyvarovat případných legislativních chyb. Hlavní témata semináře jsou: jak prosazovat zájmy vlastníků a sedláků v honebních společenstvech, jak se stát členem honebního společenstva, uplatnění nároků na náhradu škod způsobených zvěří, úskalí smluv na honební pozemky, myslivecký zákon včetně nových návrhů a individuální právní a odborný servis.

O jaké informace mají účastníci semináře největší zájem?

Zajímají je nejen informace z myslivecké minulosti, ale také možnosti řešení současných problémů v myslivosti podle stávajících předpisů. Velmi časté jsou dotazy, jak se stát členem honebního společenstva, jak v tomto společenstvu pracovat, kdo může a za jakých podmínek přičleňovat pozemky z jedné uznané honitby do honitby druhé a co musí obsahovat kvalitní nájemní smlouva, aby byla transparentní. Mimořádný zájem je ovšem o svolávání valných hromad honebních společenstev.

O jaké konkrétní nejasnosti ve svolávání valných hromad jde?

Podle stávajícího mysliveckého zákona ručí všichni členové honebního společenstva za závazky honebního společenstva svým majetkem. Novela zákona o myslivosti č. 59/2003 Sb. staví vlastníka honebního pozemku, který je členem honebního společenstva do pozice, kdy se musí sám starat o svůj majetek a zajímat se o veškeré dění v honebním společenstvu včetně nakládání s finančními prostředky. V případě, že člen je ve své činnosti pasivní, ztrácí automaticky přehled o hospodaření honebního společenstva. Novela mysliveckého zákona navržená třemi poslanci ČSSD vložila do paragrafu 22 odst. 1 zákona o myslivosti slovo „zpravidla“, čímž vznikla tato věta: „Valnou hromadu svolává honební starosta zpravidla jednou ročně.“ Což může znamenat i za několik let. Velký zájem vyvolává i odvolání stávajícího honebního starosty a volba nového starosty. Zvláště v případě, kdy honební starosta není vlastníkem zemědělského pozemku. Dále pak volba a odvolání celého honebního výboru, valná hromada může převést kompetence o rozhodování o způsobu využití společenstevní honitby, včetně uzavření, změny nebo vypovězení smlouvy o nájmu honitby.

Zmínil jste důležitost kvalitní nájemní smlouvy. Z vaší předchozí odpovědi vyplývá i nutnost stanov honebního společenstva. Jsou tyto dokumenty někde k dispozici?

Ano. Mnozí účastníci seminářů se hojně ptají na zpracované vzory právních dokumentů, které by mohli využívat jako návod při řešení svých konkrétních záležitostí. Jedná se zejména o vzory/návrhy stanov honebního společenstva, plné moci k zastupování, souhlasy s členstvím v HS apod. Pro členy Asociace soukromého zemědělství jsou tyto materiály k dispozici v hlavní kanceláři ASZ, kde je na vyžádání rádi zašlou.

Jedním z témat seminářů je i uplatňování nároků na náhradu za škody způsobené zvěří…..

To je další rozsáhlé a na seminářích vždy velmi diskutované téma. V tomto směru je celá řada nejasností, ohlašovacích povinností a nutnost dodržování termínů. Připomínáme sice, že ideálním řešením je vzájemná součinnost sedláků a myslivců, hledání společných řešení a ne žaloby a soudní pře – ty by měli být až tím posledním řešením. Ne vždy je však tato cesta možná. V takovém případě je pak nutno zjištěnou škodu vyčíslit a uplatnit u uživatele honitby do 20 dnů od jejího vzniku a nečekat až po sklizni. Pokud uživatel honitby neuhradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě tří měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Termíny, taj jak jsou dány ustanovením zákona, se musí velmi pozorně sledovat, jinak snaha o uplatnění škody nebude úspěšná.

Plynou i pro vás z diskuzí na seminářích nějaké zajímavé poznatky?

Živá diskuze i anketa, která mezi přítomnými na školení probíhá, a kterou se Asociace snaží zmapovat současný stav myslivosti, prozrazuje zejména, že současná myslivost je řízena převážně starší generací, což způsobuje celou řadu problémů nejen v oblasti lovu, ale také v řízení myslivosti. Uživatelé pozemků ale mají zájem získávat do mysliveckých řad mladé zemědělce, umožnit jim získání loveckého lístku, případně zkoušky pro myslivecké hospodáře – vše cíleně specializované pro zemědělce. Chtějí doplňovat myslivecké řady novými myslivci se vztahem k půdě, krajině, přírodě a myslivosti. Mají zájem o informační, konzultační servis a odborné rady.

Semináře jsou jedna věc. Co když si ale do budoucna vlastníci a uživatelé honebních pozemků nebudou sami schopni hájit svá práva?

Pro ně bude fungovat nově vznikající myslivecká organizace při Asociaci soukromého zemědělství ČR. Ta bude s jasně zvoleným programem zastávat jejich myslivecká práva zejména v okamžiku otevření zákona o myslivosti, jehož novelizace je, jak potvrdil ministr zemědělství Petr Bendl, prioritou ministerstva zemědělství. Doufejme, že se tak společnými silami podaří naplnit motto našich seminářů: „Na tradicích selské myslivosti hledejme společně mysliveckou budoucnost.“