ASZ Jindřichův Hradec uspořádala ve spolupráci s Celostátní síti pro venkov na podzim roku 2011 dvoudenní exkurzi po dolnorakouských farmách v příhraničí a zorganizovala setkání a besedu se zástupci zdejší Agrární komory, konkrétně v okrese Waidhofen an der Thaya. Exkurze se zúčastnilo cca 30 členů jindřichohradecké ASZ a zástupce Agentury pro zemědělství a venkov Jindřichově Hradci.
Ačkoliv jsme měli s Rakouskem od r.1948 stejnou startovní čáru, zemědělství v obou zemích je značně odlišné. Pro příklad pár čísel. Ve výše zmiňovaném okrese, který má rozlohu 66 910 ha, je 1212 zemědělských farem s průměrnou výměrou 34 ha, v roce 1995 bylo ještě 1825 farem. Počet zemědělských podniků tedy i zde postupně klesá a farmy se zvětšují, tento proces však probíhá přirozeně a podle zákonitostí trhu. Největší farma v okrese má výměru 600 ha zemědělské půdy. Největší část zemědělské plochy zabírá orná půda s výměrou 35 363 ha, lesy se rozkládají na 20 000 ha, zbytek tvoří TTP s 5767 ha a ostatní plochy (288 ha). Na 58 % orné půdy se pěstují obilniny, struktura je podobná jako v ČR. Zajímavostí je pěstování špaldy, což je dáno velkým rozmachem ekologického zemědělství - v Rakousku je cca 1/3 ekologických farmářů. 17 % orné půdy zabírají krmné plodiny, s 6 % následují brambory, olejniny a luskoviny, zbytek jsou ostatní polní plodiny.
V chovu zvířat je nejrozšířenější skot, v námi navštíveném okrese se chová 25 952 kusů skotu, dále 3323 prasnic, 651 ovcí a koz, 569 kusů drůbeže a 328 koní.
Zájmy zemědělců hájí zdejší Agrární komora. Členem se automaticky stane každý hospodář s výměrou větší než 1 ha. Agrární komora zde funguje jinak, než v České republice – slouží všem, kdo vlastní zemědělské pozemky a náklady na její činnost jsou hrazeny z pozemkových daní. Každý zemědělec má možnost a právo zdarma využívat informační a poradenský servis komory. Komora také pomáhá s přípravou a zpracováním projektů z různých programů pro rozvoj a obnovu venkova, ale to již nikoli zdarma , ale za úplatu!!! Byrokracie a kontroly v oblasti zemědělství a zemědělských dotací zde fungují obdobně jako v ČR jak co do rozsahu, tak i četnosti. Zemědělské dotace ve srovnání s Českou republikou zde dostávají vyšší a to u některých typů farem 600 až 800 EUR/ha. Dotace jsou v obdobné struktuře jako v České republice, ale s více položkami, tj. různými poddruhy. Jsou již také podobně jako v ČR z více než 80% odděleny od produkce. Při srovnání průměrného platu v ČR a Rakousku, který zde je zhruba trojnásobný, pak však musíme spravedlivě uznat, že tato výše dotací je oprávněná, neboť tento mzdový poměr kopíruje a zcela mu odpovídá . Takto vypadá ve zkratce zemědělství v okrese Waidhofen an der Thaya.
První den zájezdu jsme navštívili tři farmy. Nejdříve jsme se podívali na farmu s vlastní bioplynovou stanicí ve Waldhersu, která ročně produkuje 430 000 m3 plynu. Z něj se vyrobí 180 kW elektrické energie, což zajišťují dva motory (80 a 100 kW) a 500 MWh tepla. Elektrický proud je z velké většiny prodáván do veřejné sítě, část je využívána na vlastní farmě. Všechno teplo pak využije farma zejména ve stájích pro výkrm brojlerů, část na sušení dřeva, obilovin apod. ve speciálních mobilních kontejnerech. Vstupem do bioplynové stanice je směs kukuřičné siláže (1/3), slunečnicové siláže (1/3), GPS (1/3) a drůbežího trusu (cca. 5 %). Většina vstupů je pěstována na vlastních 65 ha a zbytek je dokupován od ostatních hospodářů.Hospodářství je vybaveno moderní technikou, z níž část si zemědělci mezi sebou půjčují /buď ji spoluvlastní, nebo pronajímají/
Dalším navštíveným hospodářstvím byla biofarma rodiny Stroblovy se zaměřením na chov ovcí francouzského mléčného plemene Lacaune. Jejich základní stádo čítá 270 ks. Výstupním produktem farmy je ovčí biomléko dodávané do mlékárny. Malá část mléka je použita na farmě k výrobě vlastních ovčích sýrů. Dalším zdrojem příjmů této farmy je prodej ovčího masa a výrobků z něj, které zpracovává nedaleký řezník. K nejzajímavějším produktům pak patří syrová šunka, která získala již řadu ocenění. Nezanedbatelným příjmem pro farmu je i plemenný materiál, o nějž je zájem po celé Evropě. Farma hospodaří na 26,5 ha orné půdy, kde pěstuje pšenici, triticale, kukuřici na siláž a bylinky. Dále vlastní 2 ha luk a 7,5 ha lesa. Chod farmy zajišťují čtyři členové rodiny. Zajímavostí je pěstování máku - jednak pro semena a zároveň jako suchých rostlin do květinových vazeb, které jsou dodávány do Francie.
Poslední navštívené hospodářství prvního dne exkurze byla rodinná farma Kainzových v Kleinzwettlu. Zde se zabývají chovem dojnic (20 ks) a ostatních kategorií skotu. Na orné půdě pěstují krmné plodiny pro skot. Na farmě funguje lokál, tzv „Heuriger“ (Heuriger je speciální typ hospody, na kterou narazíte převážně ve východním Rakousku a ve Vídni). Lokál je otevřen o víkendu a pro zvláštní příležitosti (oslavy narozenin, svatby a různé společenské akce). Měli jsme zde připravenou večeři a přednášku p. Gutkase (tajemník agrární komory) o rakouském zemědělství, která je stručně popsána v úvodu.
Nocleh byl zajištěn na biofarmě rodiny Liebhartovy. Kromě zemědělství provozuje rodina agroturistiku, k dispozici je ubytování ve dvou apartmánech, celkem s deseti pokoji. Zajímavostí na farmě je alternativní výroba elektřiny solárními kolektory, které jsou umístěny na střeše domu. Solární kolektory jsou využívány i k ohřevu vody ve 2000 litrové nádrži. Ve sklepě domu se nachází baterie, které se neustále udržují v pohotovosti a při výpadku elektrické energie jsou schopny zabezpečit elektřinu na dvoudenní provoz. Biofarma sama lisuje rostlinný olej- biopalivo ze směsi slunečnice a lničky. Olej se používá do vlastních dopravních prostředků a výlisky se prodávají ke zkrmení. Na této farmě je také chován skot zaměřený na produkci telat. Výměra orné půdy činí 50 ha, pěstuje se na ní krmení pro skot, obilí a olejniny využívané k lisování oleje. Luk je 10 ha. Zvláštností je využívání bezorebného systému v ekologickém hospodářství v kombinaci s tří až čtyřhonným osevním postupem. Bezorebný systém funguje již šestou sezonu a hospodář je s ním velmi spokojen, což nám demonstroval výskytem žížal v ornici a vůní půdy po „mrkvi“. Zpracování se provádí speciálním radličkovým kypřičem a seje se klasickým secím strojem s rotačními bránami.
Další návštěva byla spojena s obědem v hostinci rodiny Weinstablovy. Jejich hlavní činností je provozování hostince a hotelu s wellnes programem. Zemědělství je doplňkovou činností a jako zdroj surovin do hostince - chovají prasata a skot. Na zemědělské půdě pěstují krmiva pro zvířata. Celé hospodářství je vedeno v bio režimu.Předposlední zastávka byla na bylinkové farmě rodiny Bauerových. Jak vyplývá z názvu, jde o farmu se zaměřením na pěstování bio bylinek, a to na sedmi ha. Zbytek půdy je využíván k pěstování obilnin a krmení pro skot, který farma chová. Bylinky jsou prodávány jednak ve vlastním obchodě přímo na farmě,dále na tržnicích, v zásilkovém obchodě a cca 95 % odebírá firma Sonnentor. Již na farmě se některé bylinky zpracovávají do vlastních čajů, mastí, uklidňujících polštářků, likérů a pálenky. Pálenka se navíc rodí ve vlastní pálenici.
Poslední návštěva proběhla na biofarmě rodiny Reslovy. Hlavní činností farmy je chov skotu speciálního místního plemene Waldviertler Blondvieh, který je zařazen do genetického fondu, a proto je jeho chov dotován. Jde o skot bez tržní produkce mléka. Farma obhospodařuje 20 ha orné půdy, kde se pěstuje triticale, vojtěška, oves, špalda a pohanka, 5 ha luk a 17 ha lesa. Na farmě je zaveden prodej hovězího masa ze dvora.
Bylo velmi zajímavé a inspirující vidět, jak se hospodaří mimo Českou republiku. Úžasné je, jak místní hospodáři dokážou svou výrobu diverzifikovat, vážit si i těch nejmenších příjmů a neustále hledají nové a nové příležitosti na trhu. Máme se hodně co učit - ať jde o produktivitu práce, diverzifikaci nebo třeba jen o vzhled hospodářství a tím i celé vesnice. Rozhodně každému doporučujeme obhlédnout zemědělství mimo ČR a objektivně posoudit, jak na tom jsme.
ASZ Jindřichův Hradec