Chovateli rozhodně nechybí elán

„Do farmaření jsme se i s přítelkyní pustili teprve před pěti lety. Statek sám má však dlouholetou tradici, stejně jako celá ves, v listinách se poprvé připomíná již v roce 1239. Oba jsme od začátku věděli, že se budeme zabývat chovem koz. Začínali jsme se dvěma, v současnosti jich máme už čtyřicet. Šestadvacet z nich je dojných,“ uvedl Václav Česal.

Rodokmen těchto ušlechtilých zvířat již Václav Česal rozšířil v Opavě, Třebíči i v Českém Krumlově. „Kvůli velkému zájmu jsme před dvěma lety začali kozí mléko prodávat přímo ze dvora. Dojíme ráno a večer, takže zájemci se mohou u nás zastavit prakticky kdykoliv. Mléko je vždy čerstvé, vychlazené a chutné,“ poznamenává podnikatel. Do budoucna plánuje vybudovat na farmě i vlastní mlékárnu. Prodej ze dvora by poté rád rozšířil, aby z tohoto zdroje zvýšil i tržby.

Jogurt a tvaroh doplňují nabídku

Již nyní zde mléko pasterují a pro vlastní potřebu, rodinu a přátele z něj vyrábějí čerstvé přírodní sýry, například i s příchutí bylinek. Část produkce pak tvoří uzené sýry, skvělé jogurtové nápoje a tvaroh, který často pomáhá i jako lék svého druhu.

Farmář si pochvaluje, že i když se stavy hospodářských zvířat v České republice v posledních letech snižují, u koz je tento trend právě opačný. Zatímco před sedmi lety se jich na loukách páslo zhruba třináct tisíc, letos jejich stav překročí hranici 24 tisíc kusů. Úměrně tomu roste i zájem konzumentů o kozí maso a mléčné produkty, které jsou nutričně velmi hodnotné. Jedna koza nadojí denně asi tři litry mléka, přičemž na výrobu jednoho kilogramu sýra výrobce potřebuje asi deset litrů mléka.

Voňavé byliny jako lahůdka

Václav Česal zdůrazňuje, že pro kvalitu produktů je velice důležité to, jaká je kvalita potravy. Když se kozy chovají venku a významnou součástí jídelníčku je čerstvá tráva a luční byliny, na mléce je to rozhodně poznat. Nezapomíná přitom dodat, že tato skromná zvířata patří do české krajiny už po staletí. Vykazují přitom vysokou odolnost vůči klimatickým podmínkám.

Kromě péče o zvířata se oba majitelé starají také o chod celého statku a sedm hektarů přilehlých luk, které využívají na sběr sena. Žádné plodiny a rostliny jinak nepěstují a zatím ani nikoho kromě sebe na statku nezaměstnávají. Statek zatím nemá ani vlastní internetovou stránku, i když majitel už podle vlastních slov na ni pomýšlí. O hospodářství se stará jen Václav Česal s přítelkyní. „Přítelkyně je navíc zaměstnána jako zdravotní sestra, takže pracuje na směny. Abychom všechno zvládli, s prací začínáme už po páté hodině a často končíme kolem jedenácté večer. Přes léto je navíc hodně práce se sušením sena. Nerad bych si však stěžoval. Zemědělskému podnikání se věnujeme dobrovolně a s chutí. I když máme málo volného času, jsme spokojení,“ dodal Václav Česal.

Podobně jako jiným kolegům, i jemu vadí mnohdy zbytečná administrativa, která je v současnosti spojena s péčí o chovná zvířata. Vítá proto snahu profesních sdružení, jakým je například i Asociace soukromého zemědělství ČR, která dlouhodobě usilují o omezení papírování.

Vyšlo v Denících Bohemia