Zpodmínek vstupu přitom vyplývá, že se na samostatně hospodařící zemědělce, kteří jsou státními příslušníky jiného členského státu EU a kteří se chtějí usadit a bydlet vČR, budou vztahovat stejné postupy jako na státní příslušníky ČR. „To znamená, že musí mít stejné podmínky pro nabývání zemědělské a lesní půdy jako tuzemští zemědělci,“ konstatuje stínový ministr zemědělství za ODS Jiří Papež. Pokud by tedy byli cizinci znákupů zemědělské půdy vČR vylučováni, hrozí zjejich strany žaloby kvůli diskriminaci sodvoláním právě na znění Přístupové smlouvy. Zpřehledu podmínek, který zpracovala Veronika Nedvědová ze zemědělského výboru parlamentu vyplývá, že stejně liberální podmínky jako ČR má zpřistupujících zemí pouze Slovinsko a Kypr. Například Slovensko vyjednalo sedmileté přechodné období, vněmž musí mít cizinci na území SR zákonné bydliště a být činní v zemědělství na Slovensku nepřetržitě nejméně po dobu tří let. To je prakticky stejné jako vČR, rozdíl je ale vtom, že na rozdíl od nás má Slovensko a další země omezující podmínky vPřístupových smlouvách, zatímco my pouze vlegislativě národní. Základní sdělení pro tuzemské zemědělce proto zní: Kdo má zájem o nákup zemědělské půdy, nechť se o takový krok snaží co nejrychleji, neboť cena půdy a zájem ze zahraničí porostou. Na tříleté ochranné období by se neměli moc spoléhat. Využít ale naopak mohou programu PGRLF snázvem Půda (což cizozemci nemohou) a spodporou státu pomocí dlouhodobých splátek si půdu zajistit pro sebe.

Petr Havel

Zdroj: ASZ ČR