· Jan Miller, Kozinec
Rodina Millerových hospodaří na rodinné farmě v Kozinci, kromě toho mají od roku 1992 také farmu ve Svrkyni, kterou měli členové ASZ Litoměřice a Louny možnost vidět. Dvě stáje pro skot bylo po zakoupení farmy nutné kompletně zrekonstruovat. Farma má pouze čtyři zaměstnance, kteří dělají hlavně živočišnou výrobu, rostlinnou výrobu zvládají rodinní příslušníci. V hospodaření bude pokračovat syn.
Živočišná výroba – Celkem je na farmě asi 230 ks skotu. Krávy pocházejí z přechodného křížení, býčci se v měsíci prodávají jako zástav. Užitkovost se pohybuje kolem 10 500 litrů (bylo i 12.000 litrů, ale z důvodu neekonomičnosti byla užitkovost snížena). Dojeno je denně asi 95 - 100 krav, nádoj kolem 2700 litrů. Farma se může pochlubit chovatelským úspěchem – kráva s dojivostí 21.000/rok (asi 2. místo v ČR) a dojnice s užitkovostí za život 115.000 litrů. Na klasickou volnou stáj pro dojnice navazují výběhy, teletník je řešen jako dřevěný přístřešek. Ve stáji jsou nainstalovány webové kamery. Přírůstky telat 800g/den. Pro nejmenší telata používají zvláštní systém bud, které je možné jednoduše vyklízet (viz foto).
Rostlinná výroba – Probíhá u farmy v Kozinci, jedná se asi o 600 ha, z toho 40 ha cukrovky, dále pšenice, řepka, 30 ha sad – višně a hrušky. Cena půdy se v okolí Prahy pohybuje kolem 26 Kč/m2. Předloni se podařilo k farmě přikoupit půdu přes PGRLF. Nájmy se pohybují kolem 3000 Kč/ha. Pozitivní na druhé straně je, že jsou zde téměř hotové pozemkové úpravy.
Spolu s dvěma společníky koupili starší posklizňovou linku v Noutonicích, postupně se přidali další společníci a dnes to je majetek akciové společnosti (7 společníků). Pracují zde dva zaměstnanci, a ačkoliv se jedná o starší čističku, splňuje výborně svůj úkol a provoz funguje dobře. PRV zatím na farmě realizováno nebylo, ale chystá se projekt na administrativní budovu s dílnou a sklad. Akciová společnost vlastnící posklizňovou linku bude žádat o dotaci z PRV na halu a čističku.
· Václav Smolík, Branná u Třeboně
Projekt PRV
Farma využila nedávno dotaci z PRV na nákup briketovacího lisu. Celková cena lisu byla 0,78 mil., dotace činila 48%. Pro tuto investici se rozhodli z důvodu potřeby „recyklace“ starého sena a dalších odpadů (piliny, hobliny, papír…). Lis má kapacitu asi 100 kg/hod, brikety mají podobnou výhřevnost jako hnědé uhlí, ale samozřejmě vydrží hořet kratší dobu. Použití lisu ušetří farmě, která musí vytápět také poměrně velký penzion a restauraci, asi polovinu palivového dřeva. S projektem nebyl žádný větší problém, zpracoval ho poradce.
V budoucnu bude zeť majitele farmy žádat o dotaci v rámci na Mladé začínající farmáře (I.3.2.).
Historie a činnost farmy
Václav Smolík začal hospodařit v roce 1992, kdy získal v restituci 18 ha půdy. V dalších letech postupně nakoupil a pronajal další půdu a dnes má farma výměru přes 200 ha. Veškerá činnost probíhá v ekologickém režimu a produkty mají certifikát BIO. Farma se zabývá ošetřováním trvalých travních porostů a pastevním chovem skotu a ovcí, dále provozuje penzion a restauraci, poskytuje služby – ustájení koní a zpracování dřeva a začínají se zde věnovat také sedlářství.
Práci na farmě se věnuje rodina pana Smolíka (manželka, tři dcery, zeť) a několik zaměstnanců. Rodina nyní hospodaří na asi 30 ha v okolí usedlosti v Branné, kde je sídlo farmy, chov ovcí a penzion s restaurací, dalších 140 ha luk a pastvin je v nedaleké Majdaleně, kde je i zimoviště skotu a administrativní budova s ubytovnou pro zaměstnance. V plánu je zde vybudovat výkrmnu býků a sklad sena.
Hlavní zemědělskou činností je chov masného skotu (asi 70 ks skotu plemen Aberdeen Angus) a chov ovcí (asi 50 kusů). Na to navazuje i rostlinná výroba – veškerá výměra slouží pro zajištění výroby objemných krmiv.
Firma je z velké části zaměřena na agroturistiku – okolí je hojně využíváno k pěší i cyklo turistice. Penzion o kapacitě 45 lůžek v Branné nabízí kromě biosteaků z vlastního hovězího a jehněčího masa v restauraci také mnoho možností sportovního vyžití – rybník pro rybolov, vyjížďky na koních, golfové odpaliště, tenisové a volejbalové hříště,…
· Mykofarma, Svatá Maří
Poněkud odlišnou zemědělskou činnost provozuje Mykofarma nedaleko Vimperku. Firmu rozjel pan Petr Samec už před deseti lety, kdy začal pěstovat houby ve sklepích zámeckého pivovaru v Žichovicích, teprve před rokem přesunul provoz do bývalého kravína ve Svaté Maří. S provozem mu vydatně pomáhá syn a zbytek rodiny, kromě toho zaměstnává jednu pracovnici na sklizeň a balení hub.
V přestavěné stáji pro dojnice se nyní nachází šest pěstebních kójí, chladírna, balírna a malý obchod, který bude v budoucnu k dispozici pro místní. Farma se zabývá především pěstováním hlízy, zkoušejí také šitake. Jednou za dva týdny se nakupuje naočkovaný pěstební substrát (asi 6t) od německého partnera (cena substrátu se pohybuje kolem 6.000 Kč/tuna). Podle ročního období se vybírá vždy vhodný druh hlívy (každý druh vyžaduje trochu jiné podmínky). Čtyři týdny substrát zraje v předpěstírně, kde je nutné hlídat teplotu a vlhkost (asi 80%). Pak se přesune do jedné ze šesti kójí, kde je rovně nutné hlídat podmínky (klimatizace) a přisvěcovat (ideální jsou modré trubice). Zhruba po deseti dnech začne substrát plodit. Sklizeň probíhá ve třech vlnách po dvou týdnech (1. vlna je největší) a z jednoho balíku substrátu (20kg) je výnos asi 20%. Po sklizni a vyskladnění balíků se musí vždy kóje desinfikovat.
Mykofarma je jedním z českých tří velkých pěstitelů hlívy. S odbytem není žádný větší problém, upřednostňují regionální klientelu – malé obchody a prodej „ze dvora“, mají ale i několik velkoodběratelů a jezdí i na farmářské trhy do Prahy a Plzně. Jsou majiteli certifikátu „Originální produkt ze Šumavy“. Houby prodávají buď v čerstvém, nebo sušeném stavu (nechávají si sušit houby službou), časem by rádi koupili stroj na granulaci a vlastní sušárnu. Houba vydrží v dobrém stavu max. 6 dní po sklizni, tomu je nutné přizpůsobit včasný prodej. Cena hub při prodeji se pohybuje kolem 100 Kč/kg. Hlíva je široce využitelná houba (lze ji grilovat, výborná je z ní polévka a dá se používat podobně jako maso).
· Ekofarma Křišťan, Milotičky
Farma v Milotičkách má staletou tradici – od roku 1625 zde podle dokladů hospodaří rod Křišťanů (dokladem je i několikagenerační umělecky vyvedený rodokmen, který má pan Křišťan vystavený v jídelně – viz foto). V roce 1956 byli však Křišťanovi jako největší kulaci ve vsi vyhnáni z tehdy 32 hektarového statku (Tomášovi Křišťanovi byl v té době 1 rok). Statek byl dvacet let prázdný a v 70. letech se do něj nastěhovala Oseva Pelhřimov. V roce 1986 se nynějšímu hospodáři podařilo zničenou obytnou část statku koupit od státu zpět, ihned ji začal rekonstruovat. V roce 1989 byly rodině vráceny i pole a budovy a v roce 1992 začal Tomáš Křišťan opět hospodařit. Křišťanovi hospodaří od počátku ekologicky – jsou průkopníky ekologického zemědělství v ČR a spoluzakladateli svazu Pro-BIO Šumperk a KEZ. Pan Křišťan však přiznává, že z původní myšlenky ekologického zemědělství mnoho nezbylo.
K farmě nyní patří asi 16 ha TTP, 16 ha orné půdy (biobrambory – problém s odbytem, krmné obilí) a 15 ha lesa – všechny pozemky jsou vcelku. Kromě rostlinné výroby mají Křišťanovi menší chov ovcí a provozují agroturistiku. Odbyt jehněčího není problém, často si lidé na jaře kupují živá jehňata, nechají je vypásat zahradu a na podzim je porazí. Cena jehněčího masa z ekochovu je asi dvakrát vyšší než konvenční (pohybuje se kolem 100 Kč/kg). Jako doplněk farma nabízí ovoce, zeleninu, drůbež, vejce a med. Dřevo z lesa je zpracováváno ve vlastní truhlářské dílně. Všechnu práci zvládají pouze sami manželé.
V roce 1996 se podařilo získat dotaci na rekonstrukci sýpky a její přestavbu na penzion. Výhodou pro agroturistiku je zde blízkost velkých měst a dálnice, ale krásná příroda. Pokouší se pro své hosty také vařit klasickou domácí kuchyni z vlastních surovin, aby se odlišili od podobných penzionů a podařilo se jim dokonce získat dotaci na jídelnu a kuchyň z kraje Vysočina. Potýkají se ale v tomto oboru s ubíjející byrokracií (profesionální vybavení kuchyně, větráky, rozbory vody, kontroly každé dva měsíce…), přesto ale vytrvali a už třetím rokem pro ubytované hosty vaří. Nedávno také vybudovali kemp pro několik stanů a karavanů. Jezdí sem především česká klientela.
Ekofarma Křišťan je držitelem ocenění Bartákův hrnec, který mu v roce 2000 udělil Nadační fond rytíře Františka Horského jako nejlepšímu ekologickému zemědělci.