Iniciativu současných i bývalých studentů pražské ČZU, díky níž festival v roce 2010 vznikl, vítá stále více návštěvníků této akce, a to jak z řad odborníků, tak i laiků. Pondělního slavnostního zahájení, které proběhlo za přítomnosti zástupců vedení školy v čele s rektorem Jiřím Balíkem, se zúčastnil i dokumentarista a režisér Vladimír Michálek. V závěru večera diskutoval s přítomnými i přední český ekonom Tomáš Sedláček.

Druhý festivalový den byl ve znamení promítání filmů a přednášky vyhlášeného kritika (pseudo)potravin Romana Vaňka z Pražského kulinářského institutu. Zájemce o jeho přednášku nepojala ani největší přednášková místnost. Diskusi o vodě v krajině vedl s přítomnými na půdě fakulty životního prostředí agrární analytik Petr Havel a nutno podotknout, že svými vizemi mnohé nepotěšil.

Středa byla na fakultě agrobiologie ve znamení snímku „Ta naše povaha česká – Kde je ta země mléka a strdí?“. Tvůrci filmu se snažili najít odpovědi na to, zda je Česká republika v oblasti zemědělství soběstačná, či zda je nutné dovážet mléko, med či vlnu ze zahraničí. A jak je to vlastně s ostatními zemědělskými produkty? Proč se např. česnek dováží ze Španělska nebo Číny, zelí z Portugalska a jablka kdo ví odkud? Všechny tyto otázky zazněly v půlhodinovém dokumentu, který spolu se studenty a ostatními návštěvníky sledovali i předseda ASZ Josef Stehlík a za ČZU profesoři Josef Pulkrábek, Luděk Stádník a Roman Stupka. Po promítání filmu se rozvinula živá diskuse týkající se nejen otázek, které zazněly v dokumentu, ale i kvality půdy, rostlinné a živočišné výroby a chystaných podmínek našim zemědělcům v rámci Společné zemědělské politiky po roce 2013.

Na následném slavnostním vyhlášení vítězných snímků, kterého se zúčastnilo mnoho významných hostů, přislíbil rektor ČZU konání třetího ročníku festivalu. Předseda ASZ ujistil přítomné, že i v příštím roce se asociace ráda stane partnerem této akce.  

První dva ročníky festivalu totiž ukázaly, že soustředit nejnovější filmy týkající se zemědělských věd, udržitelného rozvoje a poznatků z praxe od nás i ze zahraničí a následně konfrontovat tvůrce, odborníky, diváky a vytvořit tak místo pro diskusi a živý dialog, má smysl. Navíc je to možná i cesta, jak obrátit pozornost filmařů směrem k problematice přírodních a zemědělských věd.  

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ