Slavnostní shromáždění u památníku Antonína Švehly letos podesáté

Sdílejte článek
Slavnostní shromáždění u památníku Antonína Švehly letos podesáté

V předvečer státního svátku České republiky, 27. října, se u pomníku Antonína Švehly v Praze-Hostivaři uskutečnil již X. ročník slavnostního shromáždění k uctění památky tohoto státníka pořádaný Společností Antonína Švehly. 

Antonín Švehla, od roku 1902 místopředseda Sdružení českých zemědělců a zakladatel časopisu Venkov (1906), v letech 1908-1916 poslanec zemského sněmu, stál od roku 1909 v čele výkonného výboru České agrární strany. Stal se jedním ze spoluorganizátorů státního převratu 28. října 1918.

Po vzniku Československa byl ministrem v několika vládách. V letech 1918-1920 měl jako ministr vnitra značný podíl na vypracování československé ústavy z 29. února 1920. Pozemkovou reformu, kterou spoluprosazoval, správně považoval, vedle významu národohospodářského a sociálního, za příležitost agrární strany k posílení jejích pozic. Na prvním poválečném sjezdu strany v roce 1919 byl zvolen do jejího čela. Nově přijatý program vyjadřoval i Švehlův názor, že venkov musí stát v prvních řadách v práci pro republiku a demokracii. V letech 1922-1929 byl ministerským předsedou, v roce 1927 se velmi zasadil o nelehké znovuzvolení T. G. Masaryka do čela státu. Ten u něj nacházel mravní a ideovou autoritu. Po Švehlově smrti roku 1933 napsal Masaryk do vzpomínky na něj: „Našel jsem v něm při budování nové republiky a demokracie spolutvůrce loajálního a dovedného. Náš stát je šťasten, že mu osud v pravý čas dal pracovníka a státníka, jako byl Švehla.“

I přes velkou nepřízeň počasí si shromáždění u jeho památníku nenechalo ujít několik desítek představitelů z kulturní, veřejné a akademické sféry. Ve svých proslovech zmínili jeho odkaz předseda Společnosti Antonína Švehly Pavel Černý, náměstek ministra pro životní prostředí Martin Frélich, místopředsedkyně Masarykova demokratického hnutí Lidmila Ripová, ale i zástupci MČ Prahy 15 či Českého svazu bojovníků za svobodu.

Čestnou stráž držel Sbor Selských jízd Jana Žižky z Trocnova v čele se svým starostou Stanislavem Tomanem, členem ASZ Strakonice, a jednatelem Františkem Sáčkem. Ten přednesl báseň Sedláku český:

Sedláku český, jest Tvoje ta půda,

potem Tvým navlhlá, krví Tvou rudá;

byls jejím pánem a zase jím buď!

Pozvedni čelo a vypni svou hruď!

Zelenou barvu poj k rudé a bílé,

věř jenom Sobě a vlastní své síle!

Sedláku český, buď tvrdá Tvá leb,

jak tvrdá Tvá dlaň, jak tvrdý Tvůj cep.

Nakonec byla přijata tzv. Hostivařská deklarace 2012 – Poselství selského myslitele a politika Alfonse Šťastného, učitele Antonína Švehly: „Bez zdravého venkova nemůže být zdravého státu! Vraťme se ke kořenům selského stavu, selského rozumu! Český stav selský je srdcem svého národa!“ 

Šárka Gorgoňová  

Přečteno: 220x
Katalog farem