Konečně svobodné hospodaření

Ovce se u Ondruchovic stavení pásly i v době, kdy prarodiče nynějšího hospodáře Tomáše Ondrucha museli v rámci kolektivizace vstoupit do družstva. Nějaký čas vzdorovali, nechtělo se jim, ale protože vychovávali sedm dětí, příliš na výběr neměli. „Snad jen sedlák dokáže pochopit mou nevýslovnou radost, když jsem o třicet let později naposledy prošel branou družstva a věděl, že teď jsem již jen svým vlastním pánem,“ říká Tomášův otec Josef. Ten hned po revoluci koupil v dražbě pastevní přístřešek, kde je doteď umístěna dojírna. O dva roky později ho čekalo vyřízení stavebního povolení a stavba stáje na zimní ustájení ovcí. Zpočátku chovali Ondruchovi východofríské ovce - rané plemeno s vysokou plodností a vynikající mléčnou užitkovostí. V současné době je stádo kříženo francouzským plemenem Lacaune. Chov probíhá tzv. karpatským způsobem – bahnění začíná v zimním období, do konce dubna jsou jehňata s matkami, po začátku pastevního období se bahnice vyženou na pastvu a začnou se dojit. Dojení končí zhruba v polovině října, opět s pastevní sezónou.

Žádané kruhové dojírny

Ondruchovi vymysleli vlastní technologii kruhové dojírny, která jim slouží již dvanáctou sezónu. Dojírna je umístěna na okraji výběhu, otáčení plošiny zajišťuje přímo dojič a zároveň se tak automaticky vysypává krmení ovcím do středu dojírny. Dojí se dvakrát denně, průměrná užitkovost je asi litr mléka. Tyto dojírny Ondruchovi již řadu let vyrábějí i pro další zájemce z ČR a zahraničí. Kromě jejich montáže přímo na farmách poskytují i servis. Zákazníci si chválí, že díky této technologii zvládnou přímo na pastvině podojit během hodiny až sto ovcí.  

Tradiční karpatské sýry i výrobky z vlny

„Od počátku podnikání jsem věděl, že z nadojeného ovčího mléka chci přímo na farmě vyrábět tradiční karpatské výrobky a nabízet je k prodeji. Již v devadesátých letech jsme proto vybudovali malou mlékárnu, kde začala vznikat žinčica, bryndza a hrudkový ovčí sýr. O jejich odbyt jsme nikdy nouze neměli,“ říká Josef Ondruch. V roce 2009 mlékárnu zrekonstruovali a rozšířili. „Nejen při jejím budování jsem zúročil své poznatky a zkušenosti z pobytu na farmách na Novém Zélandu, který jsem si dopřál. Byla to zkušenost opravdu k nezaplacení, ze které při práci na naší farmě stále čerpám. Vřele takové ponaučení, jak dělat práci efektivně, smysluplně a co nejjednodušším způsobem, doporučuji všem mladým farmářům,“ svěřuje se Tomáš Ondruch. S prací v mlékárně a prodejem výrobků pomáhá mladému hospodáři i manželka Petra. Ta se navíc naučila zpracovávat vlnu. „V současné době je cena vlny poměrně dobrá, takže ji lze prodat. Byly ale i daleko horší časy, proto jsem se naučila metodou plstění z tohoto nedocenitelného materiálu vyrábět nejrůznější praktické věci – vložky do bot, pantofle a jiné. Vlnu také spřádám a využívám k tvorbě mnoha dekoračních předmětů,“ zasvěcuje nás paní Ondruchová do tajů zpracování vlny.

„Jsem přesvědčen o tom, že i moderní zemědělské podnikání může být návratem k tradičním hodnotám. Po návratu k přírodě, zdravém ovzduší a kvalitních potravinách dnes touží stále více i městských lidí, kteří jezdí nakupovat naše mléčné výrobky přímo na farmu. A to je ta správná cesta, kterou se chceme ubírat i do budoucna,“ říká Tomáš Ondruch.