Konečně svobodné hospodaření
Ovce se u Ondruchovic stavení pásly i v době, kdy prarodiče nynějšího hospodáře Tomáše Ondrucha museli v rámci kolektivizace vstoupit do družstva. Nějaký čas vzdorovali, nechtělo se jim, ale protože vychovávali sedm dětí, příliš na výběr neměli. „Snad jen sedlák dokáže pochopit mou nevýslovnou radost, když jsem o třicet let později naposledy prošel branou družstva a věděl, že teď jsem již jen svým vlastním pánem,“ říká Tomášův otec Josef. Ten hned po revoluci koupil v dražbě pastevní přístřešek, kde je doteď umístěna dojírna. O dva roky později ho čekalo vyřízení stavebního povolení a stavba stáje na zimní ustájení ovcí. Zpočátku chovali Ondruchovi východofríské ovce - rané plemeno s vysokou plodností a vynikající mléčnou užitkovostí. V současné době je stádo kříženo francouzským plemenem Lacaune. Chov probíhá tzv. karpatským způsobem – bahnění začíná v zimním období, do konce dubna jsou jehňata s matkami, po začátku pastevního období se bahnice vyženou na pastvu a začnou se dojit. Dojení končí zhruba v polovině října, opět s pastevní sezónou.
Žádané kruhové dojírny
 Ondruchovi vymysleli vlastní technologii kruhové dojírny, která jim slouží již dvanáctou sezónu. Dojírna je umístěna na okraji výběhu, otáčení plošiny zajišťuje přímo dojič a zároveň se tak automaticky vysypává krmení ovcím do středu dojírny. Dojí se dvakrát denně, průměrná užitkovost je asi litr mléka. Tyto dojírny Ondruchovi již řadu let vyrábějí i pro další zájemce z ČR a zahraničí. Kromě jejich montáže přímo na farmách poskytují i servis. Zákazníci si chválí, že díky této technologii zvládnou přímo na pastvině podojit během hodiny až sto ovcí.
Ondruchovi vymysleli vlastní technologii kruhové dojírny, která jim slouží již dvanáctou sezónu. Dojírna je umístěna na okraji výběhu, otáčení plošiny zajišťuje přímo dojič a zároveň se tak automaticky vysypává krmení ovcím do středu dojírny. Dojí se dvakrát denně, průměrná užitkovost je asi litr mléka. Tyto dojírny Ondruchovi již řadu let vyrábějí i pro další zájemce z ČR a zahraničí. Kromě jejich montáže přímo na farmách poskytují i servis. Zákazníci si chválí, že díky této technologii zvládnou přímo na pastvině podojit během hodiny až sto ovcí.  
Tradiční karpatské sýry i výrobky z vlny
„Od počátku podnikání jsem věděl, že z nadojeného ovčího mléka chci přímo na farmě vyrábět tradiční karpatské výrobky a nabízet je k prodeji. Již v devadesátých letech jsme proto vybudovali malou mlékárnu, kde začala vznikat žinčica, bryndza a hrudkový ovčí sýr. O jejich odbyt jsme nikdy nouze neměli,“ říká Josef Ondruch. V roce 2009  mlékárnu zrekonstruovali a rozšířili. „Nejen při jejím budování jsem zúročil své poznatky a zkušenosti z pobytu na farmách na Novém Zélandu, který jsem si dopřál. Byla to zkušenost opravdu k nezaplacení, ze které při práci na naší farmě stále čerpám. Vřele takové ponaučení, jak dělat práci efektivně, smysluplně a co nejjednodušším způsobem, doporučuji všem mladým farmářům,“ svěřuje se Tomáš Ondruch. S prací v mlékárně a prodejem výrobků pomáhá mladému hospodáři i manželka Petra. Ta se navíc naučila zpracovávat vlnu. „V současné době je cena vlny poměrně dobrá, takže ji lze prodat. Byly ale i daleko horší časy, proto jsem se naučila metodou plstění z tohoto nedocenitelného materiálu vyrábět nejrůznější praktické věci – vložky do bot, pantofle a jiné. Vlnu také spřádám a využívám k tvorbě mnoha dekoračních předmětů,“ zasvěcuje nás paní Ondruchová do tajů zpracování vlny.
mlékárnu zrekonstruovali a rozšířili. „Nejen při jejím budování jsem zúročil své poznatky a zkušenosti z pobytu na farmách na Novém Zélandu, který jsem si dopřál. Byla to zkušenost opravdu k nezaplacení, ze které při práci na naší farmě stále čerpám. Vřele takové ponaučení, jak dělat práci efektivně, smysluplně a co nejjednodušším způsobem, doporučuji všem mladým farmářům,“ svěřuje se Tomáš Ondruch. S prací v mlékárně a prodejem výrobků pomáhá mladému hospodáři i manželka Petra. Ta se navíc naučila zpracovávat vlnu. „V současné době je cena vlny poměrně dobrá, takže ji lze prodat. Byly ale i daleko horší časy, proto jsem se naučila metodou plstění z tohoto nedocenitelného materiálu vyrábět nejrůznější praktické věci – vložky do bot, pantofle a jiné. Vlnu také spřádám a využívám k tvorbě mnoha dekoračních předmětů,“ zasvěcuje nás paní Ondruchová do tajů zpracování vlny.
„Jsem přesvědčen o tom, že i moderní zemědělské podnikání může být návratem k tradičním hodnotám. Po návratu k přírodě, zdravém ovzduší a kvalitních potravinách dnes touží stále více i městských lidí, kteří jezdí nakupovat naše mléčné výrobky přímo na farmu. A to je ta správná cesta, kterou se chceme ubírat i do budoucna,“ říká Tomáš Ondruch.
