Třebaže region ASZ Litoměřice patří mezi nejpočetnější a největší regionální selské organizace v rámci naší stavovské asociace, musím přiznat, že jsme až dosud paradoxně nedokázali mezi sebou vybrat takového reprezentanta, který by mohl pomýšlet na některé z nejlepších umístění v prestižní soutěži Farma roku. Nu a to nás samozřejmě trochu mrzelo. V letošním roce ale došlo k příjemné změně, neboť podle názoru a výsledků hodnotitelské komise této soutěže se zdá, že se přeci jen na prvního našeho zástupce usmálo štěstí.

Řeč je o rodině Vodňanských, která na pomezí okresů Litoměřice a Česká Lípa hospodaří v rostlinné i živočišné výrobě na zhruba 360 hektarech a na veskrze historické tvrzi, která má tisíciletou (a jak už to bývá) i notně klikatou historii. Je třeba však říci, že při debatě s nejstarším z rodiny s panem Miroslavem Vodňanským musí být každému zřejmé, že jde o „štěstí“ zcela pomyslné, protože současné vzezření krásného areálu a zodpovědné hospodaření na Statku Vodňanských je dlážděno především obrovským kusem tvrdé práce a trpělivého posouvání úrovně farmy vždy o kousek dál.

Díky tomu také pro mne nyní (konečně J) vyplývá velmi příjemný úkol představit všem čtenářům náš region, naše členy a aktivity. Jak mnozí tuší, nelze začít od představení Litoměřicka jinak, než od zahrady Čech. Pohledem na strukturu naší základny tomu tak skutečně je. Velká část našich členů je zcela pochopitelně, vzhledem k příznivým podmínkám, specializována na pěstování zeleniny a raných brambor, ale najdou se i velcí chovatelé skotu, ovcí a koz, ale zejména také chmelaři, sadaři či školkaři nebo podnikatelé v agroturistice. Několik našich kolegů také hospodaří v režimu „eko“. Jakýmsi jádrem našeho regionu je Podřipsko, zde máme nejvíce členů, nicméně poměrně široká paleta aktivit nám přináší i další členy například až z Litvínova, Teplic nebo Českolipska.

Zastoupení členských farem je vskutku rozmanité, a to nejen tedy svým hospodářským zaměřením, ale také co do velikosti. „Nejmenší“ rodinné farmy hospodaří na 5-10 hektarech zpravidla v intenzívní produkci zeleniny, největší pak na více než půldruhé tisícovce hektarů v klasické „rostlince“ čili ve výrobě obilovin, řepky a cukrovky. Sílícím trendem posledních let mezi našimi kolegy je poskytování nezemědělských služeb a zpracování vlastní produkce a její distribuce přímo do tržní sítě spotřebitelům.

Ačkoli se tak diametrálně odlišná velikost může na první pohled jevit jako riziko při hledání společných zájmů, nikdy jsme neměli větší problém najít přijatelná východiska pro menší i větší. Jsem přesvědčen, že tím hlavním pojítkem je smysluplný motiv rodinného hospodaření, které navzdory nechvalným státním intervencím v minulosti nakonec nebylo (a troufám si tvrdit ani nemůže být) nikdy překonáno.

Považujeme se za aktivní region a z tohoto důvodu také disponujeme již řadu let vlastní kanceláří, která je velmi dobře vybavena počítačovou, kopírovací či projekční technikou, která slouží podle potřeby všem našim členům. Díky klíčovému umístění kanceláře v budově, kde sídlí takřka všechny úřady v gesci Mze, se naše ASZ ocitá v centru dění a toku informací, což naši kolegové hojně využívají k pravidelným setkáním, které je zpravidla jednou v týdnu. Chtěl bych také vyzdvihnout intenzivní práci našich zástupců v zemědělských komisích Ústeckého kraje. Jedním z nejviditelnějších výsledků spolupráce nevládních organizací s krajským úřadem bylo před několika lety prosazení v Česku zcela ojedinělé blokové výjimky Evropské komise k čerpání prostředků z fondů kraje, ke které přispěl bývalý krajský radní Antonín Terber, kterému bych rád tímto poděkoval, neboť za několik let mohli naši členové i další sedláci čerpat krajské prostředky na menší projekty zaměřené na tolik potřebné opravy zemědělských budov či k nákupu některých strojů.

Vždy na jaře a na podzim zabezpečujeme pravidelné série individuálních informačních dnů pro naše členy, a to za účasti akreditovaných poradců, kde se snažíme prokousat zbytečnou byrokracií, ale pořádáme i řadu seminářů a školení na nejrůznější témata a nové trendy. V letních měsících pak tradičně absolvujeme regionální zájezdy po farmách našich členů, abychom načerpali zkušenosti a „okoukli“ zajímavá podnikatelská řešení třeba v regionech ASZ na opačném konci ČR. V příštím roce se určitě chystáme i k polským farmařícím protějškům. Rádi bychom do budoucna více spolupracovali s dodavateli vstupů a poskytovateli služeb, neboť taková spolupráce je oboustranně výhodná a zde vidíme značné ekonomické rezervy, které by mohly přinést do naší pokladničky potřebné prostředky na rozvoj našich dalších akcí. Řadu aktivit také plánujeme či koordinujeme s našimi milými kolegy z regionu ASZ Louny, například již podvakráte celostátní dožínky společně a brzy vyzkoušíme i společný selský ples.

Jsem velice potěšen, že se Statek Vodňanských probojoval jako historicky první člen z našeho regionu mezi pětici nejlepších farem do finále prestižní soutěže a i když je rodina Vodňanských v ASZ poměrně krátce, jsem velmi rád, že zejména mladý nástupce hospodáře Erich Vodňanský dokázal ve velké konkurenci farem obstát. Doufám, že to bude signál i pro další naše členy, aby se také nebáli a ukázali svá hospodářství a výsledky své práce. Nu a kdoví, možná tak o regionu ASZ Litoměřice v souvislosti s naším soutěžním kláním někdy v budoucnu zase uslyšíme… J

Ing. Jaroslav Šebek, předseda ASZ Litoměřice