U mlýnů, které poháněly menší toky, jako je u nás Brzina, bylo často také malé hospodářství, protože samotný mlýn by majitele neuživil. Nejinak tomu je i na ekofarmě Kunclův mlýn v okrese Příbram. To připomněl hned na úvod naší návštěvy Ing. Vladimír Kuncl, jenž na farmě hospodaří společně s manželkou Danou a synem Petrem.
„Tady historicky bylo něco přes dvacet hektarů. Letos tomu je přesně 300 let od první zmínky, kterou jsme našli o tomto mlýnu. Tady hospodaříme jako pátá generace, tzn. od poloviny 19. století,“ uvedl Vladimír Kuncl. „Můj otec se ještě vyučil mlynářem, ale po válce se zde již mletí neobnovilo, takže ani on své řemeslo už neprovozoval. Pak přišlo družstvo a to převzalo zemědělskou půdu. Na počátku devadesátých let jsme nevstoupili do transformace družstva. Pozemky jsme si vzali zpět a začali jsme hospodařit,“ pokračoval.
O půdu je zájem
„Dnes hospodaříme téměř na sto hektarech půdy. Od začátku tu ale byl o půdu zájem. Přitom zdejší úřední hodnota půdy je kolem tří korun za metr čtverečný. Přesto se nám podařilo za těch dvacet let výměru půdy navýšit. Farma má 40 ha vlastí půdy a dalších téměř 60 ha jsou v nájmu,“ popsal Vladimír Kuncl.
Zdejší pozemky patří do marginální oblasti a podle názoru hospodářů je správné, že v takových oblastech se půda a vlastně i krajina využívá šetrně. To znamená, že velké procento výměry je zatravněno. „My jsme se hned na počátku devadesátých let pro tuto cestu rozhodli, a už tehdy nám bylo jasné, že pár desítek hektarů takové půdy rodinu uživit nemůže,“ vzpomínal Vladimír Kuncl. „Vlastně jsem na počátku příliš neřešil, jak velký, a jestli vůbec nějaký, zdroj příjmů zdejší hospodářství bude. Chtěli jsme, aby tady kolem ta krajina nebyla nějakým způsobem ne přímo devastovaná, ale řekněme nešetrně obhospodařovaná. Pravda je, že i tohle byl důvod, proč jsme si pozemky vzali zpět,“ uvedl.
V současné době mají zdejší obyvatelé rozděleno podnikání do tří směrů úzce souvisejících se zemědělstvím. Od roku 2009 se o farmu s pozemky a stádem skotu bez tržní produkce mléka stará Petr Kuncl. Vladimír Kuncl má na starosti agroturistiku a Dana Kunclová se stará hlavně o zdejší koně.
Bez tržní produkce mléka
Od roku 2009 se o vlastní farmu stará Petr Kuncl. Naprostá většina zmiňovaných pozemků je zatravněna. Jen asi dva hektary tvoří půdy orná. „Na ní zkoušíme, samozřejmě v režimu ekologického zemědělství pěstovat ječmen pro výkrm býků,“ upřesnil Petr Kuncl s tím, že by rád do budoucna získal i další hektary orné půdy, pro pěstování krmných plodin.
Dnes se chová v Kunclově mlýně masný simentál. „Začínali jsme s plemenem Hereford. Řezníci ale o taková zvířata příliš nemají zájem. Přitom se jedná o jedno z nejkvalitnějších hovězích mas vůbec,“ postěžoval si Petr Kuncl s tím, že zpracovatelům vadí hlavně menší tělesný rámec tohoto plemene.
V současné době zde najdeme 27 plemenných matek. Letos chtějí pořídit nového býka. Měl by to být aberdeen angus ve variantě red. „Od masného simantála opět ustupujeme,“ přiznává zdejší farmář. Důvodem je prodej masa ze dvora. Relativní novinkou na farmě je totiž vlastní bourárna. Býky nechávají Kunclovi zabít a porcují se v prostorách mlýna. Prodej pak probíhá prostřednictvím bedýnek, kdy z jednoho býka se vytvoří dvanáct bedýnek s tím, že každá obsahuje různé druhy masa. Býci se porážejí ve stáří 16 až 22 měsíců a momentálně není problém veškeré maso popisovaným způsobem prodávat.
„Angus je ještě extenzivnější, a to se ukazuje v našich podmínkách jako výhoda. Masný simentál přeci jen poskytuje svým telatům hodně mléka a my pozorujeme, že krávy především v zimních měsících ztrácejí váhu. Zvířata jsou totiž celoročně venku. Přes zimu mají zimoviště. To ale není v takovém stavu, jak bychom si představovali, a tak za mlýnem budujeme zimoviště nové,“ uvedl Petr Kuncl.
Agroturistika od počátku
„S agroturistikou jsme začali prakticky ve stejnou dobu, kdy jsme začali farmařit. Před dvaceti lety jsme tu měli hlavně přes léto okolo 70 % cizinců nejčastěji z Nizozemska. Postupně se naši zákazníci obměnili a dnes to je naprostá většina Čechů,“ popisoval Vladimír Kuncl. Rozsah ubytování je zde stále stejný, i když několikrát za těch dvacet let uvažovali, že kapacitu navýší. „Nakonec jsme se trochu báli, že příliš mnoho turistů by narušilo určitý klid, který zde ti, co přijedou, mají,“ vysvětlil Vladimír Kuncl.
Většina zákazníků sem jezdí nejen za krásami zdejší přírody ale především za agroturistikou. Tu zde reprezentuje hlavně chov koní. Lidé zde ubytovaní mohou sledovat, jak farma funguje, co se zde dělá, ale jen málo z nich á zájem na farmě přímo pracovat, přiznávají zdejší hospodáři.
V roce 2011 uspořádala Asociace soukromého zemědělství ČR na Kunclově mlýnu farmářské slavnosti. Podle Vladimíra Kuncla to je dobrá příležitost i pro další soukromé farmy, aby představily širší veřejnosti práci na farmě, její zaměření a třeba i ukázali, že se dá přímo ze dvora koupit nějaké zemědělské výrobky.
Tábory pro děti
První kůň zde byl již v polovině osmdesátých let a zdejší obyvatelé vždycky věděli, že koně chtějí mít. Dnes jich najdeme v Kunclově mlýnu osmnáct.
V letních měsících pravidelně pořádáme tábory pro děti. Dohromady je to osm turnusů. Kapacita jednoho turnusu je do 30 dětí. Hlavní lákadlem těchto táboru jsou právě koně. Děti mají příležitost se seznámit s chovem zvířat, starat se o ně a v neposlední řadě si také na koních zajezdit. Loni to byl již desátý ročník. „Děti se tu naučí základům ježdění a dalším dovednostem. Někteří se přesouvají do kategorie pomocných vedoucí, jen aby mohli jezdit na tábor dál,“ řekla Dana Kunclová, která má letní tábory na starosti.
Petr Hezký
Vyšlo v časopise Farmář č. 2/2013