Problematikou venkova se zabýval diskusní seminář Venkov 2013, který 6. února uspořádalo výzkumné centrum RURAL na domovské půdě Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vzhledem k aktuálnímu zpracovávání programových dokumentů pro čerpání evropských fondů bylo hlavní náplní semináře tematické zaměření a stav příprav Programu rozvoje venkova na období 2014 – 2020.

Vyhodnocení změn a dopadů organizace státní správy na venkov se ujala zástupkyně veřejného ochránce práv (ombudsmana) Jitka Seitlová. Uvedla nejčastější problémy překračování zákonů při výkonu některých činností včetně konkrétních případů. Jde například o problematiku veřejných cest (účelové a místní komunikace), ochranu životního prostředí versus stavební právo (kácení stromů, hloubení studen atd.), myslivost (oprávněné stížnosti zemědělců na škody způsobené zvěří) či pozemkové právo. Zmínila, že při řešení jednotlivých případů se jasně ukazuje pokles důvěry občanů v orgány státní správy.

Ředitel odboru rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj Josef Postránecký představil Strategii regionálního rozvoje 2014+, která je nyní v závěrečné fázi projednávání (31. 3. bude předložena vládě). Strategie obsahuje čtyři prioritní osy, a to regionální konkurenceschopnost (rozvoj urbanizovaných oblastí, rozvoj klíčové infrastruktury neregionálního významu), územní soudržnost (zkvalitnění sociálního prostředí urbanizovaných oblastí, vyvážený rozvoj stabilizovaných území, oživení periferních území), environmentální udržitelnost (obnova a využívání krajinného potenciálu v regionech, prevence vzniku přírodních pohrom a řešení jejich dopadů) a veřejnou správu a spolupráci (zkvalitnění institucionálního rámce pro rozvoj regionů, podpora spolupráce na místní a regionální úrovni).

Nástin Programu rozvoje venkova pro další programové období uvedla vedoucí pracovní skupiny pro přípravu PRV Marie Trantinová z ÚZEI. Představila pět prozatím vybraných opatření:

1) Investice do nezemědělských činností (pro nezemědělské mikropodniky ve venkovských oblastech a zemědělce nebo členy domácnosti zemědělce; předpokládané celkové veřejné výdaje na období 300 tisíc Eur); podopatření: Podpora cestovního ruchu (pro zemědělské podnikatelské subjekty; předpokládané celkové veřejné výdaje na období 80 tisíc Eur).

2) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech; podopatření: Investice do infrastruktury (pro obce a jejich svazky; předpoklad 280 – 380 tisíc Eur na období).

3) Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech; podopatření: Investice do základních služeb (pro obce a jejich svazky, nevládní neziskové organizace; předpokládané celkové veřejné výdaje na období: 200 tisíc Eur).

4)  Základní služby a obnova vesnic ve venkovských oblastech; podopatření: Investice do kulturního dědictví (pro obce a jejich svazky, církve a příspěvkové organizace, neziskové organizace; předpokládané celkové veřejné výdaje na období: 50 tisíc Eur).

5) LEADER; podopatření: Realizace integrované strategie rozvoje území, Provoz místních akčních skupin a Realizace projektů spolupráce (pro MAS, konečné žadatele z území MAS a MAS, jiné partnerství mezi veřejným a soukromým sektorem, které provádí strategii místního rozvoje; předpokládané celkové veřejné výdaje na období: 200 tisíc až 1 100 000 Eur – míra využití metody závisí spíše na politickém rozhodnutí. V případě využití vyšší částky bude pro LEADER vyčleněna část alokace z každého prováděného opatření).

Organizátor semináře Radim Perlín se zaměřil na vymezení venkovských obcí pro potřeby Programu rozvoje venkova na příští programovací období. Informoval, že Strategie regionálního rozvoje ČR 2014+ vymezuje tři typy diferenciace území, a to rozvojová, stabilizovaná a periferní (vymezení venkovských obcí viz tabulka). Z návrhu pracovní skupiny vyplývá, že v rámci programu budou podporovány venkovské obce do 3000 obyvatel, které leží ve stabilizovaném nebo periferním území podle Strategie regionálního rozvoje Česka.

Tabulka – Vymezení venkovských obcí

Na prezentaci Radima Perlína navázala a s novým způsobem vymezování území prostřednictvím pevné sítě gridů, tedy čtvercových sítí o rozměrem 1x1 km, seznámila Hana Bednářová.

Následovala diskuse přítomných na téma důsledků přijatého rozpočtového určení daní, efektivity správy na venkově a přípravy České republiky na nové programovací období.

Závěrečné přednášky se věnovaly postupným změnám vnímání konceptu multifunkcionality, a to včetně sledování důsledků uplatňování tohoto konceptu nejen v českém, ale i v evropském prostoru. Dále typologii území založené na sledování historické proměny využití zemědělské půdy v jednotlivých katastrálních územích a metodické podpoře obcí při přípravě jejich strategických dokumentů.

Šárka Gorgoňová, tisková referentka ASZ