Divočáků v Česku žije kolem 400 tisíc a Agrární komora odhaduje, že jen loni na rozdupaných a „sežraných“ polích připravili zemědělce nejméně o jednu miliardu korun. Rok od roku rostoucí škody napáchané přemnoženou zvěří přirozeně staví sedláky proti myslivcům, kteří zvířata včetně divokých prasat v zimě přikrmují.
Nejradikálnější je Asociace soukromého zemědělství, podle jejíhož předsedy Josefa Stehlíka je tato situace dalším důvodem pro přechod od přežívajícího spolkového myslivectví ke komerčnímu modelu založeném na byznysu mezi vlastníky či nájemci pozemků, specializovanými správcovskými agenturami a profesionálními lovci. Prvním krokem k posunu tímto směrem je úsilí soukromých zemědělců posílit v honitbách vliv nájemců, kteří hospodaří na zhruba 70 procentech půdy. Zajistit to má novela mysliveckého zákona připravovaná resortem zemědělství.
Myslivci organizovaní v Českomoravské myslivecké jednotě jsou proti a mobilizují síly. Spoléhají se na to, že dříve než se novelu podaří v parlamentu prosadit, přijdou volby a nová vláda od takového záměru ustoupí. Pokud podle experta myslivecké jednoty Luďka Králíčka začnou o lovu rozhodovat lidé, kteří drží zemědělské pozemky, tak zvířata z volné přírody zmizí. Dodává, že si zemědělci za problémy částečně mohou sami, protože dávají přednost pěstování kukuřice a řepky a navíc na rozsáhlých polích. Ty především divočákům poskytují nejen snadnou obživu, ale i úkryt.
Předseda Asociace soukromého zemědělství Josef Stehlík a expert na zvěř z Českomoravské myslivecké jednoty Luďěk Králíček se nepřímo utkali v unikátním on-line "dvojrozhovoru" týdeníku Ekonom - v pátek od 19. dubna. A dotaz položili i sobě navzájem.
On-line rozhovor s Josefem Stehlíkem najdete zde.
Rozhovor s Luďkem Králíčkem pak zde.
