Jurská ovce je v naší zemi poměrně málo známým plemenem. Chová se v barvě hnědé od světlých až po hodně tmavé odstíny. Jedná se o typické kombinované plemeno, které svůj užitek pro chovatele spravedlivě dělí mezi počet narozených jehňat (1 – 3) a jejich přírůstky. Při zmínce o tomto plemeni nelze nevzpomenout dnes již zemřelého chovatele Milana Krupičku, který se o dovoz jurských ovcí do republiky zasloužil. Jeho nevelké stádo sice naštěstí nezaniklo, ale rozdrobilo se a jeho následovníkům samozřejmě začalo „liniové trápení“. Jedním z nich je i Jan Moravec z Trutnovska, který se rozhodl pro dovoz nové krve. Ostatně Rakousko, jako jedna ze zemí alpské domoviny jur, není na kraji světa a cesta tam se dá zvládnout za den na otočku, což by mohlo být povzbuzením i pro chovatele Bergschafů, kteří mají i přes početnější stavy ovcí trápení podobné.

V lednu letošního roku jsme tedy vyrazili na chovatelskou misi. Přálo nám i počasí, s Alpami na obzoru nebylo sněhu o mnoho více než doma na dvorku. Cestou jsme probrali všechny varianty jednání, cenové možnosti kupujícího a nakonec ještě změnili záměr koupě ze dvou beranů na berana a dvě jehnice. Potrápili jsme se až na posledních kilometrech, kde nám asi nějací trpaslíci cestou přemalovali mapu. Po několika otočkách a telefonátech jsme se ale nakonec ocitli před vraty salaše ozdobenými diplomy a oceněními. No, těžko to nazývat salaší, leckdo by toto obydlí vyměnil i za svůj domek, ale bylo třeba si rychle zvyknout, že jsme v jiném světě.

Dočkali jsme se vlídného přijetí a hodinové exkurze. Chovatel, pan Strasser, se nám ochotně věnoval i přes své akutní nachlazení. Stádo bylo rozděleno na ovce s jehňaty a bez nich. Farmář ještě během odchovu jehňat k ovcím přidává berana, čímž dociluje trojího bahnění za dva roky, u některých bahnic i dvojího za rok. Krmnou dávku bahnic a odstavených jehňat tvoří seno a senáž v adlibitním množství. Jehňata pod matkami mají k dispozici školku s granulemi. Jelikož bahnění probíhá průběžně, mladší jehňata se návštěvu školky učí od starších a kdyby to nestačilo, další motivací je infralampa. Výsledky kontroly užitkovosti jsou impozantní: průměrný přírůstek v 90 dnech 0,48 kg a rekordní hmotnost vrhu čtyřčat v 90 dnech 197 kg! V takovém srovnání by se zapotili i naši každoroční vítězové „masné ligy“. 

Z techniky jsme moc neviděli, ale jistě někde byla. Obdivovat jsme mohli pouze krásný malý stájový nakladač s řadou adaptérů, včetně zametacího kartáče! Ani koště nebylo potřeba vzít do ruky. Ne že by si ho našinec nemohl koupit také, ale výnosy z několika desítek ovcí v Čechách by na něj asi nestačily. Chovatel měl již připravených pár beranů k prodeji, ale my jsme dali přednost širšímu výběru ve dvou velkých boxech cca čtyřměsíčních jehňat. Po chvilce byli vybráni dva beránci. Farmáři jsme ovšem radost neudělali, protože náš hlavní favorit byl jako jediný určen ke klasifikaci v místě a k prodeji za mnoho Eur. Pro mě to byl okamžik profesního uspokojení, ale nakupující, pan Moravec, se neradoval, neboť za podobnou cenu plánoval dovézt všechna tři zvířata. Nakonec byl vybrán favorit číslo 2 a k němu dvě jehnice. Díky jazykové vybavenosti a vyjednávacím schopnostem naší tlumočnice jsme se dobrali ke slušnému výsledku a zvládli i následné vyjednávání genotypizační. Zde byl totiž špičkový rakouský chovatel poněkud na štíru, neboť asi nemá k dispozici podobně „ochotné“ státní veterináře, kteří by jej pravidelně cepovali. Měl ponětí o skupinách, velmi vzdáleně o alelách a některé ovce byly dokonce genotypovány! Naštěstí frekvence alel v předložených sporých vyšetřeních byla dost uspokojivá a monotónní, tak jsem kupujícímu doporučil zariskovat a nabídnout úhradu potřebných zkoušek. V opačném případě by z nás totiž prodávajícímu chovateli již začala stoupat horečka. Ujednání bylo stvrzeno podáním ruky a zajedeno chlebíčky.

A závěrem? Jinoch nové linie jury světlé barvy ARR/ARQ a dvě slečny jsou již zabydleni v Čechách. Beránka měli zájemci možnost vidět tuto sobotu na trhu v Dolní Radechové, který je již pravidelně pořádán v rámci dnů otevřených dveří prodejce zemědělské techniky – firmy Agrotip Široký. Nyní záleží na jejich dochování do dospělosti, ale také na tom, aby se v  jurských ovcích zhlédli další chovatelé. Ti mohou pomoci se stabilizací populace u nás a dovozem další krve, která ještě bude v následujících letech zapotřebí.

Jan Kováč, šlechtitel SCHOK pro Východočeský kraj