„V posledních dvou třech letech zájem o prodej ze dvora významně roste," uvedl tajemník Asociace soukromého zemědělství Jaroslav Šebek.
Zemědělci si to také uvědomují, jinak by do různých úprav, například do obchůdků a dalších míst na zpracování vlastních surovin neinvestovali mnohasettisícové částky. „Není to sice všespásné řešení, ale pomůže k diverzifikaci jejich příjmů," doplnil.
Zvýšený zájem o čerstvé zemědělské produkty potvrzuje farmář František Němec z Netína na Vysočině. „Odhaduji, že nám prodej tímto způsobem roste o 30 procent ročně. Zvedat se ještě bude, protože lidé se mohou podívat, odkud naše produkty pocházejí. Máme tu telátka, krávy…" přiblížil.
Němec si přitom na svých výrobcích dává záležet. Vždyť jeho Tvarohový krém s čokoládou loni získal značku Regionální potravina.
Podobnou zkušenost se zvýšeným zájmem zákazníků má také zelinář Jiří Talaš ze Zlínska. „V posledních letech se jich k nám do zahradnictví vrací čím dál víc. Lidé jdou za kvalitou, u nás ji očekávají daleko vyšší než v supermarketu," tvrdí hospodář, jehož Kysané zelí získalo Regionální značku už v roce 2010.
Právě prodej ze dvora se v současné době stává trendem, který podle Šebka ještě poroste. Svůj vliv na to měly skandály s nekvalitními potravinami v posledních letech a zejména uvolnění legislativy.
Farmáři totiž mohou přímo zákazníkům prodávat řadu produktů, což dříve nebylo možné. „Mohou tak při dodržování hygienických podmínek prodávat čerstvé drůbeží a králičí maso. Syrového mléka může malý hospodář prodat pouze v takovém množství, které odpovídá obvyklé denní spotřebě domácnosti nakupujícího, vajec maximálně 60 kusů na spotřebitele," vypočítal Martin Štěpánek ze sekce potravinářských výrob ministerstva zemědělství.
Zákony sice povolují stále více produktů, které farmáři mohou prodávat sami, ale je to prý pořád málo. Například zákon nedávno povolil statkářům domácí porážku skotu, ale pouze pro domácí spotřebu, takže jej nesmějí prodávat. „Byla to ve světě unikátní až trapná záležitost," řekl Šebek.
Přitom na západ od našich hranic je takový prodej naprosto samozřejmá věc. „Znovu objevujeme něco, co tady vždycky fungovalo a co funguje," doplnil tajemník Asociace soukromého zemědělství.
Sylva Horáková ze Svazu ekologického zemědělství PRO BIO si navíc myslí, že mezi farmáři, kteří svou produkci prodávají ze dvora, si příliš nedovolí nabízet nekvalitní výrobky. „Není to anonymní prodej. Lidé vidí, co kupují. Kdyby jim farmář prodal něco nekvalitního, příště by mu tam nepřišli," míní.
Nicméně zemědělec Němec uvedl, že se najdou i podvodníci, kteří se tváří jako farmáři, když nabízejí jinde zakoupené produkty a prezentují je jako vlastní. „Také nabízím výrobky, které jsem koupil jinde. Ale je to třeba pět produktů ze šedesáti, zatímco rádoby farmáři nabízejí jen dva vlastní produkty z deseti," řekl farmář, který stál dokonce u zrodu webu najdisisvehofarmare.cz. Na něm si zájemci mohou najít prodejce ve svém okolí.
Přesto Šebek považuje prodej ze dvora za nejlepší způsob prodeje zemědělských výrobků. Spotřebitelé ovšem musejí počítat s tím, že si za kvalitní potraviny trochu připlatí. „Co jezdím po farmách, tak se místní produkty prodávají asi o 10 až 20 procent dráž, ale dražší než v běžném obchodě nemusí být všechno," dodal.
Vilém Janouš, Denik.cz
