Snad nejzřetelnější je tato situace u transformačního zákona, podle kterého již samotný schválený transformační projekt vZD „vydal“ oprávněných osobám nároky plynoucí zjejich dřívějšího majetku nebo majetku jejich předchůdců. Většinou ztéto skupiny pocházejí dnešní soukromí zemědělci, kteří požádali začátkem 90.-tých let o vrácení v3měsíční lhůtě, přesto mnozí dodnes nejsou vypořádáni. Desetitisíce dalších oprávněných osob ať dobrovolně či nedobrovolně ponechaly vdružstvech svoje majetky vřádech desítek miliard korun po dlouhých 7 let. Tato lhůta uplynula kolem roku 1999. Dnes, po dalších 5 letech slibované ekonomické zlepšení u většiny povinných osob nenastalo (ba spíše naopak) a bezúročně zadržované dávno splatné pohledávky, nebude zčeho uspokojit. Na ASZ se proto neustále obrací mnoho oprávněných osob se žádostmi o pomoc.
Podle našich informací poslanecká sněmovna svou většinou levicových poslanců odmítla záležitost věcně řešit vústavně-právním výboru. Také vláda a ministr spravedlnosti odmítli garanci, či alespoň spoluúčast za vyřešení tohoto problému přes legislativu Ministerstva spravedlnosti. Zřejmě tak u nás trvale vítězí zájem na ekonomickém zvýhodňování některých jedinců a podniků nad zněním Ústavy. Stěží lze předpokládat, že by se vdohledné době tento přístup vlády a levice vparlamentu změnil. Naopak na jaře jsme byly svědky opětovného pokusu komunistů novelou zbavit povinné osoby těchto dluhů tím, že vypořádání by se provádělo podle současného majetku družstev. Po různých právních „úpravách“ a několikerých „transformacích“ by tak na oprávněné osoby asi zůstalo jen to co již nestálo za ukradení (silážní žlaby, polní cesty, zdevastované kravíny a zařízení… atd.). ASZ je přesvědčena, že současný právní rámec vydání umožňuje a že prostě některým jen chybí vůle vracet.
O tom, že na družstevníka je vnašem státě dvojí metr již nikdo nemůže pochybovat. Jedni „kampeličkáři“, kteří vložili majetek formou peněz do družstevních záložen svobodně a svidinou vysokých úroků si po jejich všeobecném krachu vynutili na náměstích od státu náhradu. Zcela jiná situace je ovšem u těch občanů a rodin, kterým byly vzájmu „zajištění obživy národa“ vpadesátých letech zkonfiskovány celé statky i speřinami do JZD. Jejich nároky jsou ostudnou nečinností a nezájmem státu defacto popírány. Po letech marného čekání a nezřídka trapného handrkování o majetek je proto stížnost do Štrasburku na stát, který nedostatečně chrání soukromé vlastnictví a práva občanů, již jedinou možnou alternativou. Z iniciace poslance Miloslava Kučery (ODS) byl proto připraven projekt pro podávání žalob kEvropskému soudnímu dvoru ve Štrasburku. Asociace soukromého zemědělství ČR se ve spolupráci se Svazem restituentů ČR (SOS) na něm také významně podílí. Praxe přitom ukazuje, že tento soud již vněkolika obdobných restitučních případech rozhodl a vláda musela poškozeným vyplatit náhrady. Vposlední době se dokonce přistupuje i kmimosoudním dohodám o vyrovnání ještě před termínem projednání stížnosti mezinárodním soudem. Ztoho plyne velká naděje, že náhrady tak budou relativně rychle a za přijatelnou cenu vymoženy. Náklady spojené spodáním žaloby by neměly převýšit částku 5 tisíc korun.
Pokud patříte mezi poškozené oprávněné osoby se sedmiletou lhůtou (§13 odst. 3 zákona č. 42/1992 Sb.) a rozhodnete se využít tuto možnost, obracejte se přímo na Asociaci soukromého zemědělství ČR, Dělnická 12, Praha 7, PSČ 170 00 nebo na ….…………. Zájemce - oprávněná osoba zkompletuje svou dosavadní agendu v dané záležitosti a ve dvojím provedení ve fotokopiích a svyplněným věcným dotazníkem zašle na některou z výše uvedených adres. Každý váš podnět vespolupráci správníky zpracujeme do konkrétní stížnosti a připravíme k odeslání do Štrasburku.
Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
Zdroj: ASZ ČR
