Konkrétní důkaz přinesly Dožínky Asociace soukromého zemědělství ČR, které nenavštívil jediný významnější "pravicový" politik. Překvapuje to, neboť takzvané pravicové strany se zaštiťují podporou rodinných farem a soukromých zemědělců. Skutečnost, že si “pravicoví politici“ neuvědomují, kde mohou být pilíře jejich voličské základny, je nepochybně varující. Je totiž třeba vědět, že i když se členové ASZ ČR spolu s dalšími soukromníky podílí na celkové tuzemské zemědělské produkci necelou jednou čtvrtinou, je tato komunita na počet podnikatelských subjektů mnohonásobně početnější, než počet podniků právnických osob. V praxi lze mluvit zhruba o 25 000 subjektech, což je počet obyvatel kategorie okresního města, která jsou častým dějištěm předvolebních mítinků. Sedláci kromě toho v současné době obhospodařují zhruba 40 procent zemědělské půdy v ČR. Pokud nemá tato skutečnost pro naše „zemědělské politiky“ význam, je „něco shnilého ve státě Dánském“.

Nevnímat potřeby selského stavu přitom ani v naší zemi nelze. ASZ ČR se totiž stala za roky své existence významnou alternativou k Agrární komoře ČR, její členové pravidelně bodují v soutěžích o podnikatele roku, řada návrhů ASZ ČR reálně zlepšila situaci zemědělců v ČR jako celku. Nejen pravicové politiky by tedy měly názory ASZ ČR zajímat. Asociaci by pak mělo na druhou stranu zajímat, kdo a v jaké míře bude ochoten a schopen prioritám selského stavu naslouchat a co pro ně hodlá udělat. Nejde přitom o destruktivní, ale konstruktivní postoje v zájmu rozvoje venkova či odpovědného podnikání v krajině, což je doslova veřejný zájem pro všechny lidi v této zemi. Až na politiky, zdá se…

Petr Havel