Problémem zemědělství a venkova byla a je skutečnost, že o něm rozhodují lidé žijící ve městech bez významnějšího kontaktu s venkovem. A v tomto směru ANO 2011 nic nového nepřináší – i jeho představitelé, včetně toho nejvyššího, žijí ve městech, mnozí z nich navíc na venkově v pravém slova smyslu nežili nikdy. Pravda, Andrej Babiš podniká v zemědělství a je v něm významným zaměstnavatelem, nová pracovní místa ale nevytváří. Naopak, lze doložit, že kdyby na tomto trhu neexistoval AGROFERT a s ním spojené firmy, byla by zaměstnanost v oboru a na venkově obecně vyšší. Velké zemědělské, a v principu jakékoli společnosti prostě nositeli zaměstnanosti nikdy a nikde nebyly a nebudou, ani u nás, ani v zahraničí, neboť jejich ekonomickým zájmem je vyrábět s co nejnižšími náklady, a tedy s co nejmenším počtem zaměstnanců. Navíc i dotace směřované do velkých podniků, které měly končit na venkově, většinou odcházejí mimo něj.
S venkovem, půdou, životním prostředím vždy byli a jsou skutečně spojeni pouze lidé, kteří tam žijí a podnikají. Typickou a nejvýznamnější skupinou takových podnikatelů jsou sedláci, majitelé a zaměstnanci rodinných farem, což uznává celý svět, včetně Evropské unie. Nepochybně i kvůli tomu je rok 2014 vyhlášen OSN jako Rok rodinných farem.
Venkov nezachrání velkopodnikatelé, ani jejich peníze. Nezachrání jej ani evropské, ani jiné dotace. A nezachrání jej ani žádní politici z měst.
Ing. Josef Stehlík, předseda ASZ ČR a Ing. Jaroslav Šebek, tajemník ASZ ČR
